Češi neznají své dějiny? "Osmičkový průzkum" dopadl katastrofálně

Praha - Výsledky průzkumu o osmičkových výročích pro společnost Post Bellum jsou na pováženou. Zhruba pětina Čechů mezi 18 a 65 lety neví, kdy vzniklo Československo. Téměř čtvrtina nedokáže říct, co se stalo v roce 1968. Ještě bídnější je znalost toho, co se stalo v roce 1938 a 1948.

Přidejte svůj názor 103 komentářů

Česká republika

"Čím je výročí starší, tím je jeho znalost menší. Jedinou výjimkou je výročí založení Československa v roce 1918. Výsledky se liší také podle věku a rozdíly jsou velké. Čím jsou lidé mladší, tím mají menší znalost o výročích. Někdy je to až zarážející," řekl Kamil Kunc z agentury NMS Market Research, která průzkum prováděla.

Celkem 79 procent dotázaných uvedlo, že v roce 1918 vzniklo Československo, nebo skončila první světová válka. Pražské jaro, nebo invazi do Československa v roce 1968 znalo 76 procent lidí. O únoru 1948 mělo povědomost 65 procent odpovídajících. O Mnichovské dohodě, obsazení Sudet a mobilizaci v roce 1938 vědělo 54 procent respondentů.

O událostech před 80 lety mají povědomí ale jen dvě pětiny mladých od 18 do 34 let. O únorovém převratu 1948 ví zhruba polovina této věkové skupiny. Jen o málo větší podíl ví o okamžicích roku 1968.

Podle ředitele společnosti Post Bellum Mikuláše Kroupy řada mladých do 24 let považuje historii za překonanou a nebere ji jako součást života, je pak ale také snadněji manipulovatelná a častěji se kloní k extremismu.

Nejvíc informací o historii získávají mladí ve škole. Podle Kroupy výsledky ukazují, že se dějiny představují dětem a mladým spíš jako něco "ke šprtání" a napsání písemky. "Dějepis na základních a středních školách je stále předkládán jako jakýsi odosobněný soupis letopočtů a charakteristik, který je určen k nezáživnému memorování. Chybí vyprávění příběhů," řekl Kroupa. Podle něj výsledky ukázaly, že lidé vnímají invazi vojsk Varšavské smlouvy hůř než Mnichov a následný protektorát.

Mezi nejvýznamnější osobnosti posledního století řadí dotázaní Tomáše Garrigua Masaryka, Jana Palacha, Jana Masaryka a Václava Havla. Celkem 78 procent hodnotí prvního československého prezidenta pozitivně. 

Dotázaní jsou proti názoru, že vznik samostatného Československa byla chyba. Nesouhlasí ani s tím, že by se téma Mnichova Čechů už netýkalo. O únoru 1948 panuje názor, že to byl ústavní puč. Lidé se spíš shodnou i na tom, že Edvard Beneš nebyl pro tehdejší složité období dobrý prezident. U lidí se zájmem o historii pak převládá přesvědčení, že Jan Masaryk byl zavražděn.

Vstupte do diskuze (103)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

V Praze se srazil autobus s autem, deset zraněných

20.08.2018 08:08 Praha - V pražských Střešovicích se dnes ráno srazil autobus s osobním autem, zranění utrpělo deset…

Na Olomoucku hoří les, zasahuje šest jednotek hasičů

19.08.2018 18:45 Olomouc - Hasiče na Olomoucku během dneška zaměstnaly dva rozsáhlejší požáry lesního porostu.

V Zubří hořel bytový dům, lidé se nadýchali zplodin

19.08.2018 10:50 Vsetín - Celkem 20 lidí bylo v sobotu večer evakuováno kvůli požáru v instalační šachtě bytového…

Zemřel starosta dobrovolných hasičů Karel Richter

19.08.2018 09:43 Praha - V sobotu náhle zemřel dlouholetý starosta dobrovolných hasičů Karel Richter, bylo mu 67 let…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama