ÚS rozsekl spor o alimenty: Soudy musí brát v potaz i vzdálenost mezi rodiči

Brno - Ústavní soud zamítl stížnost muže, který požadoval svěření dětí do takzvané střídavé péče. Soudy nižších instancí děti svěřily do péče matce, ona se posléze odstěhovala 200 kilometrů daleko.

Přidejte svůj názor

Ilustrační foto

Břeclavský okresní soud svěřil dvě nezletilé děti matce, muži uložil platit výživné a upravil i jeho styk s dětmi. Odvolací brněnský krajský soud následně jen mírně pozměnil výrok o styku s dětmi.

Muž se dožadoval nařízení střídavé péče, za nespravedlivé považoval i to, že soudy nižších instancí rozhodly o tom, že děti má vyzvedávat a předávat zpět v místě bydliště matky. Žena se totiž odstěhovala asi 200 kilometrů daleko. Muž proti rozsudku podal stížnost.

Podle ústavního soudu sumarizoval krajský soud příjmy obou rodičů a na základě toho stanovil výživné. 

Z hlediska přijaté argumentace stojí podle náhledu Ústavního soudu za pozornost ta část odůvodnění krajského soudu, jež se věnuje vyživovací povinnosti stěžovatele k nezletilým dětem. Soud sumarizoval příjmy obou rodičů a při zohlednění potřeb nezletilých dětí stanovil stěžovateli s měsíčním příjmem cca. 46.000 Kč výživné na staršího nezletilého ve výši 4.500 Kč a na mladšího nezletilého ve výši 4.000 Kč.

"Při rozhodování o výši výživného považoval přitom krajský soud za nutné zohlednit velmi vysoké náklady otce na dojíždění za nezletilými dětmi. Rovněž přihlédl k tomu, že naposledy rodinnou domácnost vedli rodiče v současném bydlišti otce, odkud se matka s dětmi odstěhovala, což podle soudu snižuje možnosti a schopnosti stěžovatele k plnění výživného," informuje usoud.cz.

Specifikum projednávaného případu spatřuje ÚS v tom, že se v něm krystalicky vyjevil jeden z problémů české právní úpravy a zejména soudní praxe, která zpravidla dostatečně nereaguje na případy, kdy po svěření dítěte do péče jednomu z rodičů se ten i s dítětem odstěhuje z původního místa bydliště. Ústavnímu soudu je z jeho činnosti známo, že tyto případy nejsou rozhodně ojedinělé. "Zásadní problém je přitom spatřován v tom, že druhý z rodičů (společně i s dítětem), jemuž dítě nebylo svěřeno do péče, se dostává do slabšího postavení a nezbývá mu, než přistoupit na faktickou situaci vyvolanou prvním rodičem, kterou nemohl ovlivnit," konstatoval ÚS.

Pokud již dojde k tomu, že rodič, jemuž bylo dítě svěřeno do péče, se odstěhuje do větší vzdálenosti z původního místa bydliště, obecné soudy nemohou ponechat tento aspekt stranou a musí jej zohlednit ve svém rozhodování o úpravě styku či vyživovací povinnosti. 

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Zřícenou budovu v Praze prozkoumával i dron. Je označena za nebezpečnou

18.07.2018 18:30 Praha - Kriminalisté a soudní znalec dnes ohledávali dům v Mikulandské ulici v centru Prahy, v němž…

Češi soudům nevěří? Klesla důvěra i v ombudsmana a NKÚ

18.07.2018 16:45 Praha - Důvěra veřejnosti v Ústavní soud, veřejného ochránce práv a Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)…

Hrozí další katastrofy? V Praze 1 je téměř procento zchátralých budov

18.07.2018 15:05 Praha - Ze zhruba 4000 budov na území Prahy 1 je jich téměř procento zchátralých. Městská část se v…

Čeští křesťané vyzývají stát, aby pomohl uprchlíkům v Itálii

18.07.2018 15:03 Praha - Vedení Českobratrské církve evangelické vyzvalo stát k pomoci Itálii s uprchlíky. Reagovalo…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama