VELKÝ PŘEHLED kandidátů na prezidenta: Kdo je kdo a co prozradili pro EuroZprávy.cz?

Už v pátek vypuknou volby, v nichž si Češi zvolí novou hlavu státu. Od července loňského roku vám proto server EuroZprávy.cz přinášel rozhovory s kandidáty na prezidenta. Pojďme se proto dnes podívat na devět kandidátů, kteří se poperou o vaše hlasy, a připomenout si ty nejzásadnější rozhovory a momenty, které se udály za poslední měsíce.

Přidejte svůj názor 40 komentářů

Kandidáti na prezidenta. O jejich osudu se rozhodne u v pátek a v sobotu

Server EuroZprávy.cz nabídl několik měsíců před volbami možnost rozhovorů všem kandidátům. Někteří této možnosti ani přes opakovanou urgenci ze strany naší redakce nevyužili. Prostor však u nás mohl dostat každý.

Jiří Drahoš (68) – bývalý předseda Akademie věd, kandiduje jako nestraník

img-responsive

Jiří Drahoš | foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Drahoš se narodil 20. února 1949, vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (1972) a celý život se věnoval chemickému inženýrství. Kandidaturu ohlásil letos koncem března poté, co skončil v čele Akademie věd ČR. Přestože kandiduje jako nestraník, vyjádřili mu podporu třeba Starostové a nezávislí (STAN) nebo lidovci. 

Na svých stránkách za své priority označuje dodržování ústavy, kvalitní vzdělávání, úctu k rodině, důstojné stáří a otevření Pražského hradu veřejnosti. Zároveň odmítá kvóty na uprchlíky a přijímání ekonomických migrantů. „Evropa nemůže uživit všechny, kteří hledají lepší život. Pomozme lidem v životní nouzi, ale pouze tak, abychom neohrozili vlastní kulturu,“ tvrdí.

„Potřebujeme prezidenta, který by účelově nerozděloval společnost a nenálepkoval lidi podle toho, nakolik souhlasí s jeho názory. Věřím, že máme všichni víc společného než rozdílného. Lidé si zaslouží úctu, ne urážky. Chci být prezidentem, který ctí heslo: Nebát se, nelhat a před nikým se nehrbit,“ říká.

Pavel Fischer (52) - diplomat a manažer, expert na strategické a bezpečnostní otázky

img-responsive

Pavel Fischer | foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Narozen 26. srpna 1965, vyrůstal v Praze na Vinohradech. Od mládí miluje hudbu. Ve školních letech hrál na housle a na kytaru. Později na gymnáziu působil jako houslista v Pražském studentském orchestru a jako zpěvák zpíval v Brixiho akademickém sboru a v mezinárodním pěveckém sboru World Youth Choir. Od malička také chodil do skauta. Do dneška se cítí být hrdým členem skautského oddílu Pětka Praha.

Během prezidentství Václava Havla působil v Kanceláři prezidenta republiky. Nejprve jako tiskový specialista, později jako zástupce mluvčího prezidenta, a nakonec jako ředitel politického odboru. V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a Monaku. Po návratu do Prahy pracoval jako vrchní ředitel sekce bezpečnostně-multilaterální na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, kde se kromě jiného zabýval kybernetickou bezpečností. Po odchodu z ministerstva působil jako poradce pro strategické a bezpečnostní otázky pro vládní i nevládní sektor.

Pavel Fischer je pro setrvání země v Evropské unii a pro přijetí eura, až na to bude vhodná doba. "My jsme se k jeho přijetí zavázali, tudíž bychom měli být připraveni jej přijmout. Dříve než jej přijmeme, musíme se zamyslet, do jaké eurozóny budeme vstupovat," uvedl prezidentský kandidát v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Podle bývalého velvyslance je nutné lidi přesvědčit, že Evropská unie je dobrý projekt a že odchod z ní by lidem neprospěl. "České republice by to ublížilo a uškodilo by to těm, kteří si myslí, že nemají svůj hlas," říká o možném tzv. czexitu Fischer, podle něhož se musí s lidmi o EU mluvit. "Vyžaduje to trpělivost a trvalý dialog. Mám za to, že naše země potřebuje skutečnou kulturu dialogu od politiků, občanů a samozřejmě prezidenta, který má být mistrem dialogu," míní tehdejší poradce Václava Havla.

Petr Hannig (71) - hudebník, producent, předseda strany Rozumní

img-responsive

Petr Hannig | foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Hannig, rodák z Ústí nad Labem (20. ledna 1946), se o vstup do politiky se pokoušel již několikrát. Založil Stranu zdravého rozumu, která dnes působí pod názvem Rozumní. Od roku 2002 pravidelně kandiduje ve volbách do Sněmovny či Senátu. V říjnových parlamentních volbách bude Hannig celostátním lídrem Rozumných. Jeho prezidentskou kandidaturu podpořila krajně pravicová strana Národní demokracie Adama B. Bartoše.

Dlouhá léta působil jako redaktor Československého rozhlasu, kde redigoval a vytvářel nejposlouchanější pořad na stanici Vltava – Rytmus – pohledy do světa populární hudby, který uváděl mimo jiné i herec Michal Pavlata a velice dobře produkoval Pavel Skalický. V tomto pořadu se vysílaly profily nejslavnějších světových i našich skupin a sólistů, jako např. 42 dílný cyklus o skupině Beatles, 18 dílný o skupině Olympic, v roce 1979 pak na svou dobu velice odvážný šesti dílný cyklus o britské punk rockové scéně. Nikdy nebyl členem KSČ a nebyl v žádných seznamech, včetně těch Cibulkových. Zároveň měl svou kapelu Maximum Petra Hanniga.

Producent a textař za svou kariéru objevil například Lucii Bílou nebo Jitku Zelenkovou. Pracoval s Ivetou Bartošovou a Hanou Hegerovou. O podporu svých "dětí" však nestojí. "Já ani nechci žádat celebrity o podporu, protože já chci být prezidentem pro lidi, ne pro celebrity, které žijí jiný život," uvedl v interview pro EuroZprávy.cz.

Podle svých slov chce Hannig navazovat na politiku současného prezidenta Miloše Zemana, voličům ale chce nabídnout jinou formu chování. „Program, který voličům nabízím, je prostý. Klade důraz na vlastenectví a suverenitu naší země. Dal by se shrnout do slov „buďme hrdí“, protože máme být na co hrdí a protože hrdost na vlastní národ je důležitý předpoklad toho, abychom svůj národ udrželi a zachovali,“ říká.

Jako jeden z prvních kroků ve funkci by chtěl odstranit vlajku Evropské unie z Pražského hradu. V souladu s rétorikou své strany se také hlásí k vlastenectví a vymezuje se proti migraci, která podle něj přináší mimo jiné i zdravotní rizika.

Marek Hilšer (41) - lékař a občanský aktivista, kandiduje jako nestraník

img-responsive

Marek Hilšer | foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Hilšer na sebe poprvé výrazněji upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti anexi Krymu Ruskem. Během loňské návštěvy čínského prezidenta v Praze protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně.

Rodák z Chomutova (23. března 1976) emigroval v létě 1989 s rodiči do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově, pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. Lékařské fakultě UK. Ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Marek Hilšer není znám pouze jako lékař, ale také jako politický aktivista. V roce 2008 organizoval demonstrace proti Topolánkově vládě, která chtěla zprivatizovat nemocnice. Byl rovněž členem protestů proti reformě vysokých škol. Z terasy Právnické fakulty spolu s ostatními kolegy shazoval několik melounů. Kvůli odporu veřejnosti však ministr a vláda ze záměru ustoupili. Jednou se svlékl i do půli těla na tiskové konferenci Úřadu vlády se vztyčenými vlajkami EU a NATO na podporu Ukrajiny.

Nejmladší prezidentský kandidát je přesvědčený, že bezpečnost České republiky lze zajistit pouze ve spolupráci s EU a NATO, pro které bychom měli být solidním partnerem. Rozhodně není pro vystoupení z EU, protože ji považuje za rodinu. Jako lékař by se zajímal i o tuzemské zdravotnictví a jmenoval by pouze takového ministra tohoto resortu, který bude opravdu odborníkem. Sám by prý jezdil po nemocnicích a vyzdvihoval pozitivní příklady.

Ve svém programu zdůrazňuje, že politika je služba lidem. Důraz klade na prosperitu a vzdělávání, péči o zdraví a přírodu. Chce také otevřít některé doposud opomíjená sociální témata, zároveň chce bezpečné Česko, které bude spolupracovat s EU a NATO.

Michal Horáček (65) - podnikatel a textař, kandiduje jako nestraník

img-responsive

Michal Horáček při interview pro EuroZprávy.cz | foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Horáček, který se narodil 23. července 1952, se do povědomí lidí zapsal jako textař a podnikatel, za socialismu vyzkoušel povolání bookmakera, později spoluzaložil sázkovou kancelář Fortuna. Řadu let spolupracoval se skladatelem Petrem Hapkou.

V roce 1970 byl Michal Horáček přijat na Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy. Jako jeden z mála studentů nikdy nevstoupil do Socialistického svazu mládeže. V roce 1974 mu fakultní vedení SSM odmítlo dát doporučení pro cestu do USA. V přesvědčení, že dobrovolná organizace, jíž není členem, nemá etický nárok mu v cestě bránit, pak Horáček na příslušný formulář otiskl razítko Entomologické sekce ČSAV, jejímž předsedou byl jeho dědeček Leopold Heyrovský. Požadovanou výjezdní doložku pak obdržel, do USA vycestoval, ale při návratu byl zatčen Státní tajnou bezpečností, na její zásah vyloučen z fakulty a převezen do vazební věznice v Ruzyni.Od té doby mu StB věnovala pozornost až do pádu totalitního režimu, v roce 1987 ho dokonce převedla do kategorie „Prověřované osoby“. Horáčkovo lustrační osvědčení je však negativní.

Po soudním trestu dvou let odnětí osobní svobody s podmíněným odkladem na čtyři roky pracoval v různých dělnických profesích, až roku 1976 nastoupil do výrobního podniku Svazu invalidů META. V marginalizované společenské pozici ovšem nerezignoval na to, co později charakterizoval jako „odhodlání vést čestný, autentický život“. K ruštině a latině, z níž měl státní zkoušky, přidal vlastním studiem angličtinu. Současně se věnoval dostihům a už od roku 1978 v oboru jejich dějin a chovu anglického plnokrevníka uveřejňoval své studie v prestižních zahraničních publikacích jako Bloodstock Breeders’ Annual Review či The British Racehorse. V roce 1982 obdržel za článek v The Thoroughbred Record novinářskou cenu v USA. O rok později debutoval i na domácí scéně: knihou Království za koně. Ta byla záhy rozebrána, a tak k prvnímu nákladu 60 000 výtisků přibylo 30 000 v dalším vydání.

S dostihy se neodmyslitelně pojí sázky. Sázení nebylo v ČSSR nelegální, odehrávalo se však mimo pokladny Státního závodiště Praha mezi těmi, kteří o to měli zájem. Svůj pobyt v tomto herním prostředí posléze popsal v několika knihách. Na počátku roku 1984 došlo k významnému setkání s Petrem Hapkou. Spolupráce textaře Horáčka a skladatele Hapky pak trvala 30 let. Přinesla šansonové projekty, které už od prvního společného alba oslovily kritiku i posluchače. V osmdesátých a devadesátých letech 20. století i prvních letech století 21. získaly mnoho nominací na Album roku či Píseň roku a celkem šest trofejí.

Na jaře 1990 využil své zkušenosti z herního prostředí a založil spolu se třemi partnery akciovou společnost Fortuna. Ta se stala první sázkovou kanceláří ve východní Evropě. Ze skrovných začátků se pod vedením jako předsedy představenstva stala společností podnikající ve třech zemích a postupně získala miliardovou tržní hodnotu. Ani Fortuna, ani Michal Horáček osobně se nikdy nezúčastnili privatizace, nepodíleli se na státních zakázkách a nežádali o jakékoli české, evropské či jiné dotace.

Ve své kampani Horáček představil devět témat, kterým se chce v dlouhodobé perspektivě věnovat. Volá po dlouhodobě důvěryhodné a srozumitelné zahraniční politice. Migraci a přistěhovalectví pak na jedné straně označuje jako možnou hrozbu, zároveň ale také mluví o příležitostech, které přináší. Mluví také o potřebě větších investic do armády nebo rozvoji internetu a technologií. Kromě toho se chce zaměřit na vzdělanost, sociální problematiku, rovnost mužů a žen či dopravní infrastrukturu.

Podle Michala Horáčka by odchod České republiky z Evropské unie uškodil. Co se týká prezidentského úřadu, tak je přesvědčený, že by si měl prezident sám hradit návštěvy krajů. "Kraje už teď bojují s nedostatkem peněz na opravu infrastruktury, tak proč by z toho mála měly platit prezidentovi jeho výjezdy?" odpověděl pro EuroZprávy.cz textař, který si jako jediný z kandidátů platil kampaň ze svých prostředků. 

Jiří Hynek (56) - šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP), kandiduje za Realisty

img-responsive

Jiří Hynek (kandidát na prezidenta) | foto: Tomáš Sůsa / EuroZpravy.cz / INCORP images

Hynek, který je lídrem Realistů i v říjnových sněmovních volbách v Ústeckém kraji, se narodil se 20. prosince 1960 v Ústí nad Labem. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, oboru matematická informatika, teoretická kybernetika a teorie systémů (1986). Prezidentem a výkonným ředitelem AOBP je od roku 2011. Je vedoucím české delegace v průmyslovém poradním orgánu NATO, působí také v lektorském týmu vysoké školy CEVRO Institut.

Hynek se netají tím, že má výhrady k současné hlavě státu, i k ostatním kandidátům. Podle něj je důležité, aby byl prezident schopný ekonomický diplomat, který je schopen nabízet výrobky českého průmyslu v zahraničí. Navíc musí být schopný vrchní velitel ozbrojených sil a vždy dbát na národní zájem. Velký doraz klade právě na obranu, za největší ohrožení považuje nelegální migraci a s tím spojený terorismus.

Jiří Hynek je zakládající člen politické strany Realisté, za které neúspěšně kandidoval v Ústeckém kraji ve volbách do Sněmovny v říjnu loňského roku. Neúspěch ve volbách přisuzuje Realisty neodradil a svého tajemníka nominoval jako oficiálního prezidentského kandidáta. Často o sobě tvrdí, že když jde proti němu tvrdě, tak narazí. Během své profese se naučil, že ne každému může úplně věřit. Je proto zastáncem hesla jednou vidět je lepší, než desetkrát slyšet.

Euro považuje za ekonomické riziko. Žalobu Evropské komise vnímá jako snahu zašlápnout Českou republiku a přimět ji k absolutní poslušnosti. První den na Hradě by zrušil bezpečnostní rámy a přiměl by experty vymyslet takové řešení, aby byl Hrad bezpečný, ale zároveň i přístupný.

Vratislav Kulhánek (73) – bývalý šéf Škody Auto, kandiduje za ODA

img-responsive

Vratislav Kulhánek | foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Kulhánek se narodil 20. listopadu 1943. O vstupu do politiky uvažoval už před pěti lety. Senátní kandidaturu, kterou mu tehdy navrhl lídr hnutí ANO Andrej Babiš, ale nakonec odmítl. V letech 2004 až 2008 Kulhánek vedl Český svaz ledního hokeje, působil také ve výkonném výboru Českého olympijského výboru.

Nepopírá, že byl členem KSČ. Objevil se i v "Cibulkových seznamech". Kvůli tomu se soudil a vyhrál. Kratičkou epizodu s KSČ absolvoval jako mladý naiva konce 60. let, kdy stejně jako dva miliony jiných uvěřil, že existuje cesta něco na socialismu změnit. Po srpnu 1968 byl vyloučen.

Za priority Kulhánek označuje to, aby vláda vládla pod kontrolou parlamentu, dodržování ústavy, navrácení vážnosti a důstojnosti úřadu prezidenta republiky. Chce také připomenout Čechům, že mají být na co hrdí, a dostat děti od počítačů ke sportu.

Nabídku stát se prezidentským kandidátem přijal od Pavla Sehnala, miliardáře a předsedy ODA, který mu kampaň prakticky celou zaplatil. Kulhánek nemá nic proti migrantům, z válkou zasažených oblastí oblastí by bral ženy, děti a starce. "Já mám totiž názor, že mladí muži, když mají doma problém, ať ho tam řeší. Zbytek rodiny, která by byla u nás, má pak důvod se vrátit, pokud tamní konflikt bude vyřešen," řekl v rozhovoru pro EuroZprávy.cz uchazeč u Hrad.

Mirek Topolánek (61) - expremiér a bývalý předseda Rady Evropské unie

img-responsive

Mirek Topolánek | foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Nezávislý kandidát na prezidenta České republiky, bývalý předseda vlády České republiky a Občanské demokratické strany, někdejší senátor a poslanec Parlamentu České republiky, podnikatel a manažer Mirek Topolánek se narodil 15. května 1956 ve Vsetíně, je ženatý, má čtyři děti a čtyři vnoučata. Žije v Praze.

V roce 1995 získal stipendium k zahraničnímu studiu kurzu Management malých a středních podniků na MIM (Mediterranean Institut of Management). Firma VAE měla řadu majetkových účastí v dceřiných společnostech, mj. do roku 1999 ve společnosti VAE Controls, dnes jedné z nejúspěšnějších inženýrských firem v České republice. V době odchodu „otce zakladatele“ z VAE tvořil roční obrat skupiny přes 600 milionů korun. Mirek Topolánek později s ohledem na své angažmá v politice všechny své majetkové účasti postupně odprodal.

V listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum v Ostravě-Porubě. O dva roky později se stal v této osmdesátitisícové městské části zastupitelem. V roce 1994 vstoupil do Občanské demokratické strany, za kterou byl v roce 1996 ve vůbec prvních senátních volbách zvolen senátorem Parlamentu ČR. Působil zde po dvě funkční období (do roku 1998 v prvním funkčním období a do roku 2004 ve druhém funkčním období).

V Senátu České republiky byl v letech 1998 až 2002 předsedou senátorského klubu ODS, byl členem a místopředsedou výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, předsedou podvýboru pro energetiku a členem organizačního výboru. Mezi roky 2002–2004 zastával funkci místopředsedy Senátu ČR. V letech 2000–2002 byl stínovým ministrem průmyslu a obchodu, poté předsedou stínové vlády Občanské demokratické strany.

Během svého působení v politice byl však účasten několika afér. Je totiž blízký přítel lobbisty Marka Dalíka, který si odpykává trest ve vězení za korupci v kauze nákupu obrněných transportérů Pandur. Topolánek byl také v roce 2009 zachycen na snímcích v Toskánsku, kde se zúčastnil neformálního setkání vlivných lobbistů. Mimo jiné tam byl i Marek Dalík.

Bývalý premiér je pro setrvání České republiky v Evropské unii a případné referendum by nepodpořil. Je pro výrazné posílení české armády. "Musíme posílit armádu - přinejmenším začít plnit závazek vydávat na obranu minimálně 2 % HDP, zvýšit počet profesionálních vojáků a rozšířit armádu na všechny druhy vojsk, aby byla bojeschopná při všech druzích konfliktů," uvedl pro EuroZprávy.cz tehdejší předseda občanských demokratů.

Miloš Zeman (72) – současný prezident

img-responsive

Prezident Miloš Zeman jmenoval Andreje Babiše premiérem | foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Obhajobu svého mandátu současný prezident oficiálně oznámil začátkem března při čtvrtém výročí nástupu do funkce. Poprvé byl prezidentem zvolen v lednu 2013, když ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga.

Narodil se 28. září 1944, vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Začátkem 90. let působil v Prognostickém ústavu, v té době se také aktivně zapojil do politiky. Někdejší člen KSČ (1968 až 1970) vstoupil v roce 1992 do ČSSD, kterou mezi roky 1993 a 2002 vedl. Čtyři roky po neúspěchu v prezidentské volbě v lednu 2003 se Zeman se stranou rozešel, v roce 2010 byl krátce předsedou Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ).

Zeman je známým odpůrcem nelegální migrace, kterému je často vytýkána jeho přílišná orientace na východ, především na Rusko a Čínu. Netají se ale ani tím, že v amerických prezidentských volbách podporoval Donalda Trumpa. Opakovaně se také spekulovalo, že trpí zdravotními problémy, kvůli kterým by podle kritiků neměl dál na takto vysokém postu působit.

V květnu 2013 vzbudil Miloš Zeman značnou pozornost veřejnosti během otevírání komory s korunovačními klenoty v Svatovítské katedrále, kde byl jedním z klíčníků. Zeman se pohyboval nekoordinovaně, přidržoval se stěn a působil dojmem opilého člověka. Sám Zeman vysvětloval své vrávorání virózou. V noci na 30. října 2013 utrpěl úraz kolene. Dle slov jeho ošetřujícího lékaře, a toho času úřednického ministra zdravotnictví Martina Holcáta, Zeman v noci zakopl o shrnutý koberec a upadl na koleno. Během tiskové konference 31. srpna 2015 Zeman oznámil, že mu lékaři diagnostikovali 40% ztrátu sluchu, přičemž nespecifikoval, co tento handicap způsobilo. Zeman také trpí cukrovkou a  s ní spojeným onemocněním nervů nohou. kvůli které nemá cit v nohou od kotníků dolů. Při zdolávání schodů mu proto musí pomáhat doprovod.

Během svého funkčního období se postaral o několik kontroverzních výroků a netaktních výstupů vůči politikům nebo některým profesorům. Jako hradního kancléře jmenoval Vratislava Mynáře, tehdejšího předsedu Strany práv občanů (dříve Strana práv občanů - Zemanovci). Mynář však během pěti let nedokázal získat bezpečnostní prověrku, za což byl několikrát kritizován. Miloš Zeman slíbil, že Mynáře odvolá, jestli prověrku nedostane. Z toho ale sešlo.

Miloš Zeman prohlásil, že je zastáncem obecného referenda. Dokonce by podpořil referendum o vystoupení České republiky z NATO a Evropské unie. Jak sám ale zdůraznil, v obou případech by hlasoval pro setrvání v institucích. 

Vstupte do diskuze (40)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Hamáček je pro smích? ČSSD ohýbá hřbet, je mi jich líto. Vítězem je Zeman,…

23.06.2018 09:25 Praha – Prezident Miloš Zeman se v pátek setkal s šéfem ČSSD Janem Hamáčkem i nominantem sociální…

Malá jako šéfka spravedlnosti? Politici jsou zděšení. Nemá kvalifikaci, je…

22.06.2018 22:05 Aktualizováno Praha - Poslankyně ANO Taťána Malá vystřídá ve funkci ministra spravedlnosti Roberta Pelikána.…

Dočkají se Češi rychlejších soudů? Malá si dala nelehký úkol

22.06.2018 21:47 Praha/Brno - Zrychlit soudní řízení a vymahatelnost práva. To chce poslankyně Taťána Malá (ANO),…

Fiala se pustil do Zemana: Nechce se mi věřit, že by nad tím někdo mohl…

22.06.2018 20:00 Aktualizováno Praha - Prezident Miloš Zeman by souhlasil s variantou, aby v nové vládě zůstala funkce ministra…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama