Novelu o poplatcích za těžbu uhlí schválil Senát beze změn, debata byla bouřlivá

Praha – Senátoři dnes po tříhodinové debatě schválili novelu, která určuje, že by měl stát dostávat více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí. Neprošel žádný z pozměňovacích návrhů.

Přidejte svůj názor

Ilustrační foto

Řada senátorů požadovala zrušit moratorium na výši poplatků, podle který by byly fixovány na pět let. „Přijetí pětileté fixace může znamenat rizika nehospodárného zacházení s majetkem státu, protože zpoplatněné nerostné bohatství je ve vlastnictvím státu," uvedla senátorka Jitka Seitlová (za SZ).

„Není důvod chránit těžební společnosti před zvyšováním úhrad o nic víc, než jak jsou všichni ostatní daňoví poplatníci chráněni před zvyšováním daní. A nikdo nenavrhuje, aby se zákonem zakotvilo, že by se všechny daně směly zvyšovat pouze v pětiletých intervalech, nebo na základě vývoje tržních cen," dodal ještě před hlasováním senátor Václav Láska (SZ).

Proti fixaci se postavili i zástupci KDU-ČSL nebo Radko Martínek (ČSSD). „Mně se zdá být poměrně šílené, že tady někdo navrhuje to, že pět let nebude mít možnost stát, tedy vlastník toho nerostného bohatství, s touto záležitostí cokoli dělat," prohlásil senátor. Obhájci opatření argumentovali tím, že zastropování na pět let má zajistit, že těžební společnosti nebudou účelově snižovat těžbu a propouštět horníky.

Stejně jako ve Sněmovně nebyl přijat ani zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení. Novelu horního zákona nyní dostane k podpisu prezident. Podle kritiků by to bylo nadbytečné. Mnozí senátoři chtěli zakázat i podzemní zplynování uhlí. Podle Zuzany Baudyšové (za ANO) to požadovaly obce, kde by se případně mohlo těžit. Vede je k tomu „neblahá zkušenost, že pokud něco není zákonem zakázáno, je možné to obejít", dodala senátorka.

Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Poplatek se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Nově stát získá 67 procent z podílu, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Obce by ale měly mít větší příjem kvůli zvýšení úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok.

Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad. Obce by tak mohly získat ročně místo 14 milionů korun až 100 milionů korun.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Držitelé zbrojních průkazů cupují směrnici EU, k petici se přidali Klaus a…

20.06.2018 13:18 Praha - Odpůrci regulace zbraní dnes uspořádali tiskovou konferenci. Prezident sdružení Liga Libe…

Zemanův výstup s pálením trenýrek bude mít dohru? Politik prozradil, co se…

20.06.2018 12:08 Praha - Happening prezidenta Miloše Zemana, při kterém byly na Pražském hradě spáleny rudé trenýrky…

Poslanci pěti stran žádají propuštění Sencova. Ruský velvyslanec dostal…

20.06.2018 12:07 Praha - Poslanci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN poslali na ruské velvyslanectví v Praze dopis,…

Co bude s Pochem? Hamáček už má plán B

20.06.2018 10:25 Praha – Rozpory kvůli Miroslavu Pochemu, nominantovi ČSSD na ministra zahraničí, nevyřešily ani…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama