GIBS, do jejíž pravomoci spadá jako ozbrojený sbor také vězeňská služba, zatím ve věznicích zasahovala dvakrát - jednou v souvislosti s únikem fotografií obviněného exhejtmana Davida Ratha (ČSSD) a dalších zadržených z vězeňské databáze, podruhé kvůli dozorci podezřelému z pašování kontrabandu za zdi věznice Vinařice.

"Ukázalo se, že na sebe narazily dvě naprosto odlišné reality," poznamenal Brunclík s tím, že vězeňské prostředí představuje vlastní svět se svými pravidly. Rozdílné vnímání se podle něj projevilo například v případě odhalených mobilních telefonů, které vězni v rozporu s předpisy používají ke kontaktu se světem vně vězení. "Dozorci se na nálezy mobilních telefonů dívají jinýma očima, než naši lidi. Nálezy jim zevšedněly a to není dobré. Ostražitost je v tomto směru na místě. V jejich představách ho ale vězni používají pouze ke komunikaci s rodinou, a na tom nevidí nic zvlášť závažného," uvedl Brunclík s tím, že právě mobilní telefony jsou jedním z nejrozšířenějších problémů ve věznicích.

Jak upozornil, mohou být využity například při mimořádných událostech, mnohem častějším motivem je ale snaha o pokračování v trestné činnosti již odsouzených osob nebo využívání mobilů k nátlaku na svědky či jiné lidi. "Pro nás je ale mobil ve věznici stejně závažný problém, jako neoprávněná lustrace ze strany policisty - nikdy nevíte, k čemu jsou získané informace použity," podotkl Brunclík.

Rozdílný přístup se podle Brunclíka projevil například právě při pátrání po zakázaných mobilech ve vinařické věznici. "Nešlo o to provést prohlídku věznice a najít "několik" mobilních telefonů. Šlo o to zlikvidovat kanál, kterým se do věznice dostávaly mobilní telefony. Naši lidi jsou zvyklí pracovat s velmi přesnými informacemi. Za získáním takových informací se skrývají stovky a stovky hodin práce po nocích, o víkendech. Takto získané informace analyzujeme a sestavujeme do odpovídajících obrazů," naznačil vyšetřovací metody Brunclík. "Snažíme se u nalezených předmětů zajišťovat stopy, které vedou k přesné identifikaci toho, kdo tyto věci ve věznici používá, tedy dotahovat věci do konce. Každé místo nálezu je pro nás klasické místo činu, na kterém velmi pečlivě pracujeme, abychom z něho dostali co nejvíce informací, protože informace jsou tím nejcennějším, co v tomto prostředí můžete dále použít," vysvětlil.

Právě ve Vinařicích byly propašované mobilní telefony velmi dobře zamaskovány a inspektoři GIBS se k nim dostali díky přesným informacím "z prostředí". Ukryt byl totiž v podlahách nebo ve zdech u elektroinstalace. "Běžnou prohlídkou, včetně generální celé věznice, ho nebylo možné objevit," řekl Brunclík a jako příklad uved jeden z objevných úkrytů. "Vězni vymontují ze zdi zásuvku nebo vypínač a obalí ho páskou, aby ho izolovali. Pak tímto otvorem ve zdi vyhloubí dutinu, do které mobily, nabíječky i SIM karty uschovají a přístup opět zakryjí vypínačem. Setkali jsme se i s případem, že měli přímo z rozvodu elektroinstalace vyvedenou i nabíječku, která byla dostupná jen malou nenápadnou dírkou ve zdi," dodal zástupce ředitele GIBS.

"Ne vždy se setkáváme ve věznicích s pochopením. Některé věci ještě skřípou, styly naší práce jsou odlišné, ale snažíme se naladit na stejnou notu. Generální inspekce při své činnosti bude využívat ve vztahu k Vězeňské službě vydávání metodických doporučení, které nám ukládá zákon. I to je cesta, jak dosáhnout určitých zlepšení," dodal s tím, že základem ovšem zůstává práce s informacemi. "Nejde o to informace získat, ale umět je i využívat. Pokud se nám toto nepodaří, o to snazší bude prohřešky udržet mezi vězeňskými zdmi," uzavřel.