Smuteční procesí doprovází ostatky kardinála Berana do katedrály (ŽIVĚ) | video: ČTK

Stejně jako všichni ostatní návštěvníci Pražského hradu museli i poutníci při vstupu do areálu Hradu projít bezpečnostní kontrolou. Při příchodu přes Prašný most a z Hradčanského náměstí byla na prvním nádvoří Hradu připravena zvláštní kontrolní stanoviště, kudy mohli smuteční hosté na bohoslužbu projít přednostně.

V katedrále organizátoři pro poutníky vyhradili její novou část, kam umístili obrazovky. Chrám se otevřel zhruba v 09:45, všechny lavice se zaplnily během následující půlhodiny, další příchozí museli zůstat stát. Mše, která začala po 11:00, se sloužila i ve znakové řeči. Kardinál Beran byl totiž mimo jiné ředitelem ústavu hluchoněmých v Krči. Obětní dary nesly tři sestry dominikánky ze stejné kongregace, které se o kardinála staraly v době jeho internace za komunistického režimu.

"Myslím, že je dojemné, že se nakonec kardinál Beran vrátil. Je to krásná událost, " řekla ČTK jedna z věřících, která s dcerou přijela do katedrály z pražských Vinohrad. Účast na dnešní bohoslužbě pro ni byla samozřejmostí, již v pátek se účastnila přivítání ostatků v kostele v Dejvicích. Beran byl podle ní výjimečný člověk.

Rakev s ostatky kardinála vnesli do katedrály bohoslovci, kteří ji převzali u Arcibiskupského paláce. Na Hradčanské náměstí ji přivezl pohřební vůz tažený šestispřežím starokladrubských vraníků a doprovázený stovkami lidí v procesí, které ráno vyšlo z baziliky Panny Marie v areálu Strahovského kláštera. Tam byly kardinálovy ostatky přes noc poté, co je v pátek převezl letecký speciál z Vatikánu do Prahy.

Bohoslovci umístili rakev v chrámu před oltář. V jeho blízkosti byla vystavena i lebka svatého Vojtěcha, který je úzce spjat s pražským arcibiskupstvím. Pozici pražského arcibiskupa se říká stolec svatého Vojtěcha. V katedrále je od tohoto týdne i nová socha sv. Vojtěcha, jejímž umístěním se plní jedno z Beranových přání. Symbolicky na svátek svatého Vojtěcha, tedy v pondělí, bude také zesnulý kardinál v katedrále pohřben.

Tělo někdejšího politického vězně a významné české duchovní autority spočívalo od jeho smrti v roce 1969 v podzemní kapli ve vatikánské bazilice sv. Petra. Poslední vůle, ve které projevil přání spočinout po smrti ve vlasti, se do Prahy dostala s jeho archivem v 90. letech. O možnosti repatriace se začalo mluvit více po roce 2015 v souvislosti s procesem jeho blahořečení. Repatriaci ostatků počátkem letošního roku povolil papež František.

– EuroZprávy.cz / ČTK

reklama
reklama