Československá jednotka v Buzuluku vznikala na zelené louce: Beze zbraní v britských uniformách

Praha - Z československého samostatného praporu, který vznikl v polovině července 1942 v Buzuluku byl postupně vybudován armádní sbor, který se podílel i na osvobozování československého území.

Přidejte svůj názor 5 komentářů

Povodně 2013: Rozvodněná řeka Berounka

"Jednotka, která se stala základem československé armády na východní frontě, byla v Buzuluku vytvářena od počátku roku 1942 na základě takzvané oranské skupiny," uvedl historik Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu (VHÚ).

To byla skupina důstojníků a poddůstojníků kolem pozdějšího československého prezidenta Ludvíka Svobody. Příslušníky jednotky se stávali dobrovolníci, mezi kterými bylo velké množství Židů, českoslovenští vojáci, kteří uprchli z nacisty okupovaných zemí, Čechoslováci, kteří v SSSR žili, i Rusíni z Podkarpatské Rusi, kteří do SSSR utekli a skončili v sovětských gulazích.

Potýkat se z počátku museli s nedostatkem základního vybavení. Na počátku například nosili britské uniformy, a to i během památné bitvy o Sokolovo. Zpočátku neměli ani bojové zbraně. Aby mohli cvičit, pomohly jim schopnosti techniků z prvorepublikových zbrojních závodů.

První československý samostatný polní prapor v SSSR byl oficiálně založen 13. července 1942. Na frontu odjelo téměř 1000 mužů a žen až na počátku roku 1943, protože podle Marka nebylo jednoduché zformovat "na zelené louce" jednotku z vojáků různého věku a výcviku. Rozkaz k jejich vyzbrojení vydal přímo Josif Stalin.

V březnu se prapor úspěšně zúčastnil bitvy u Sokolova. Jednotka byla postupně doplňována a rozšířena na 1. československou samostatnou brigádu, která se zapojila například do bitvy o Kyjev. Na jaře 1944 pak do ní vstoupily tisíce volyňských mužů a stovky volyňských žen. "Díky tomu se mohl začít budovat celý armádní sbor," poznamenal Marek.

Komunistická historiografie vyzdvihovala úspěchy československých vojáků na východní frontě na úkor těch, kteří bojovali na západě. Podle Marka si se ale v prvních poválečných letech vojáci z východu a ze západu vzájemně vážili a vystupovali jednotně jako takzvaní zahraniční vojáci.

Paradoxně v západní armádě bylo procentuálně víc komunistů než v té východní. "Ten armádní sbor, když šel bojovat na Duklu, měl asi 16.000 mužů a bylo tam cirka asi 400 komunistů roztroušených po všech brigádách. V západních armádách, kde jsme měli 5000 až 6000 vojáků, bylo asi 450 komunistů," podotkl Marek.

Vstupte do diskuze (5)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Parašutista na Dnu armády dopadl do diváků, tři zranění

23.09.2017 19:56 Aktualizováno Praha - Při závěrečném seskoku osmi parašutistů na Dnu armády na pražské Letné se jeden z nich…

Už i angína začíná být hrozbou. Berete antibiotika správně? Rozhovor s…

23.09.2017 07:55 ROZHOVOR - Antibiotika (ATB), která bývala pokládána za všemocná, přestávají na některé nemoci…

Křivé obvinění ze zneužívání dítěte se stalo zbraní u rozvodů, ženy zničí…

22.09.2017 16:52 Praha - Zbraní v boji o děti při rozvodu či rozchodu se stává falešné obvinění ze sexuálního…

Policie ve firmě na Břeclavsku zajistila 66 cizinců, neměli pracovní…

22.09.2017 16:02 Břeclav - Cizinecké policie Jihomoravského kraje ve čtvrtek zkontrolovala jednu z průmyslových…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama