Praha - Až třicet procent péče poskytují lékaři pacientům zbytečně, ročně se tak promrhají desítky miliard korun. Na základě vlastních dat to odhaduje všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), píše ve čtvrtečním vydání deník MF DNES.
Vina je na obou stranách. Pacienti si nechávají potvrdit diagnózu u několika doktorů nebo svému lékaři neřeknou, že je posílá na vyšetření, které už jednou absolvovali. Někteří lékaři si zase vykazují úkony, které neprovedli, aby dostali více peněz od pojišťovny. "Odhady zbytné péče se pohybují mezi patnácti až třiceti procenty celkových nákladů ve zdravotnictví, jde o více než šedesát miliard ročně," cituje MF DNES Jiřího Beka z VZP. Vidí jediné řešení: změnit celý systém tak, aby měl lékař co nejkompletnější informace o pacientovi.
"Má pak lepší možnosti rozhodování o tom, jak vést léčbu, zda jsou nutná další vyšetření. Omezí se tápání a přešlapování, a tedy i prodlení, které může hrát roli v celkových nákladech," řekl Bek. Částečně to podle něho může vyřešit elektronizace zdravotnictví. Ta v Česku začala před osmi lety, kdy vznikla první elektronická zdravotní knížka - karta pacienta na internetu, kde si lékař na jednom místě přečte, s jakými problémy se pacient léčil, jaké podstoupil vyšetření a co mu předepsal jiný doktor. Pacient má navíc kontrolu, jaké úkony si na něj lékař vykázal, uvádí MF DNES.
Podle nových čísel si knížku zřídilo 1,3 milionu lidí a do systému se připojilo 66 nemocnic. "Elektronizace přinesla například ve Španělsku a Dánsku úspory stovek milionů eur," uvedl ekonom Miroslav Zámečník. S úsporami však může české zdravotnictví počítat, až bude systém fungovat na 100 procent. Někteří pacienti zatím váhají - bojí se, že někdo zneužije jejich osobní údaje, starší lidé zase mají nedůvěru k internetu, píše MF DNES.