Do té doby přitom o anonymní testy na virus HIV stáli hlavně muži. "Pokaždé, když se v seriálu Ulice objevila zmínka o tomto děvčeti či o Domu světla, zareagoval na to národ tak, že se přišli lidé testovat. Hlavně dívky," řekl listu ředitel pražského Domu světla Miroslav Hlavatý.

A poukázal zároveň na další podobný případ. Zatímco dřív bylo běžné, že na testy chodilo jen 30 procent žen a 70 procent mužů, po uveřejnění jiného seriálu s názvem "Erika HIV+" se počty obrátily: žen chodilo 54 procent, mužů 46 procent. "Šlo o příběh ženy, která se nakazila od přítele. Nebyla promiskuitní, žila běžným životem a stejně onemocněla," popsal Lidovým novinám příběh Hlavatý s tím, že to poté v jejich středisku vypadalo jako v dívčí škole.

Velký vliv proto přikládá televizi, rozhlasu a novinám, jako se to stalo právě v tomto případě. "Teprve ve chvíli, kdy se lidé identifikují s postavou, která je HIV pozitivní, uvědomí si, že se tato nemoc může týkat i jich samotných," citují Lidové noviny ředitele Domu světla.