Řekl také, že v ČR jsou léky levnější než v zahraničí a Němci s Rakušany k nám jezdí léku nakupovat. Je však nutné cenu léků zohlednit k příjmu českých domácností, které jsou oproti Německu mnohem nižší. V tomto porovnání dokonce vychází, že procentuálně je podíl výdajů na léky k příjmům vyšší než v Německu.

U zdravotnictví obecně si ani nemyslí, že by na něj platilo liberální pravidlo neviditelné ruky trhu. Proto se zasazuje o to, aby se v každé lékárně dal koupit ten samý lék za stejnou cenu. Ne jako dnes, kdy se ceny liší o desítky procent. Připomněl, že ne vždy platí rovnítko mezi cenou léku a jeho účinností. Dále doufá, že privatizace zdravotnictví nedojde tak daleko, že by se privatizovaly fakultní nemocnice.

Slovo padlo také na uplácení lékařů farmaceutickými společnostmi. Na rozdíl od USA je korupce ve zdravotnictví a klamavá reklama v Evropě málo postihována. Ve Spojených státech se za nezveřejnění závažných informací o léku dávají stomilionové pokuty v dolarech.

Určitá míra lobbingu zdravá, ale nic se nesmí přehánět a v ČR se to s ním přehání velmi. Farmaceutické společnosti mají podle Chudoby pod palcem především pravici. Levice sice slibuje nápravu v problémech prodeje léků, ale většinou také nekoná. Lékarnická komora se totiž nemůže v lobbingu s farmaceutickou společností srovnávat.

Krátce se v pořadu mluvilo o elektronické kartě IZIP. Chudoba, který se z počátku na elektronizaci zdravotnictví podílel, kritizoval, že se jedná o projekt jen jedné pojišťovny, a že je pro pacienty a lékaře dobrovolný. Po roce z komise odešel a o problematiku IZIPu se přestal zajímat.