Těsně před změnou počasí se ale kardiakům a dalším chronicky nemocným přitíží, měli by tedy na to pamatovat a šetřit se. "Samotná vlna ochlazení jim prospívá a oni se na ni těší. Ví, že jim bude lépe. Větším problémem jsou dlouhotrvající vedra. Lidský organismus na ně totiž není nastaven," doplnil Nebáznivý.

Náhlé změny počasí ale ovlivňují i zdravé jedince, jde jenom o to, jak moc jsou k nim vnímaví. "Člověk obecně špatně snáší jakékoliv prudké změny počasí a frontální poruchy, jakým je například i náhlý pokles tlaku před bouřkou," řekl Nebázlivý.

Při takovém poklesu tlaku se mohou objevit zejména bolesti hlavy. Ty doprovází i skokové změny teplot, při nichž je častá i únava a vyčerpanost. Změna vlhkosti vzduchu zase dokáže změnit napětí v kůži, ta se podle vlhkosti napíná či povoluje.

Ke změnám počasí je citlivá podle odhadu odborníků až polovina lidí, zhruba čtyři procenta velmi výrazně. Tito takzvaní meteosenzitivní jedinci cítí změny počasí dlouho před tím, než opravdu přijdou. Bolí je hlava, klouby, stará zranění, pooperační jizvy.

Počasí ale dokáže "zamávat" i s lidskou psychikou, deštivé počasí například zhoršuje průběh depresí.

Pokud jsou lidé na tyto změny citliví, odborníci jim radí jediné - příliš se nepřetěžovat a zohlednit svůj zdravotní stav.