"Sledujeme se znepokojením prohlubující se nedostatek kvalifikovaných lékařů a zdravotních sester, i kritickou personální situaci některých lůžkových zdravotnických zařízení," uvedl prezident ČLK Milan Kubek s tím, že vyhláška je pouhou legalizací současné personální devastace některých zdravotnických zařízení.

ČLK ve čtvrtek představila k vyhlášce své výhrady.

Komoře se nelíbí, že vedoucí lékař (primář) nemusí mít podle vyhlášky licenci ČLK, což znamená, že by tuto funkci mohl vykonávat lékař, který po složení atestace nemá žádnou další praxi. ČLK oproti tomu požaduje, aby vedoucí lékař musel mít minimálně osm let praxe.

Nemocnice také podle vyhlášky nemusí disponovat takovým počtem lékařů, který by umožnil zajištění provozu včetně pohotovostních služeb. To není podle ČLK v souladu se zákoníkem práce.

Dále se ČLK nelíbí, že jeden lékař je ve vyhlášce současně započítáván jak do počtu lékařů zajišťujících péči na lůžkovém oddělení, tak mezi lékaře na operačních sálech i do počtu lékařů zajišťujících provoz ambulancí. "Lékař jako fyzická osoba se nemůže rozdělit a pracovat současně na několika místech najednou," komentoval Kubek.

Lékařská komora ministerstvu také vyčítá, že celkové počty lékařů a ostatního zdravotnického personálu jsou tak, jak je stanovuje vyhláška, příliš nízké a není s nimi možné zajistit kvalitní a pro pacienty bezpečnou zdravotní péči.

Vyhláška podle ČLK také zpochybňuje systém specializací a atestačních zkoušek. Rozhodnutí ministerstva počítá s tím, že by se v rámci ústavní pohotovostní služby (ÚPS) mohli na specializovaných odděleních o pacienty starat i lékaři s jinou odborností.

Kubek také vyzval k tomu, aby lidé ve vlastním zájmu vyhledávali ošetření v nemocnicích, které splňují podmínky udělení certifikátu kvality "Nemocnice 21. století". Ten nemocnice získá od ČLK na základě personálního auditu.