"Riziko rozvoje astmatu u pacientů s chronickou rýmou je třikrát až čtyřikrát vyšší než u pacientů bez rýmy. Pokud se alergická rýma objeví jako první onemocnění dítěte, zvyšuje se riziko vzniku astmatu proti zdravé populaci dokonce až čtyřnásobně. Statistiky uvádějí, že alergická rýma časem vymizí pouze u deseti až 23 procent dětí," popsala alergoložka Ester Seberová.

Alergická rýma a astma jsou chronická zánětlivá onemocnění dýchacích cest - v případě alergické rýmy jde o postižení horních cest dýchacích, zatímco u astmatu jsou zánětem postiženy dolní cesty dýchací. "Až 70 procent astmatiků má současně alergickou rýmu, zatímco nejméně polovina pacientů s alergickou rýmou má astma nebo alespoň zvýšenou reaktivitu průdušek," doplnil lékař Luděk Pelikán.

Obě onemocnění mají společnou genetickou dispozici k atopii, ve většině případů reagují na stejné spouštěče a u obou má průběh alergického zánětu podobný charakter.

Alergická rýma je jedním z nejčastějších chronických alergických onemocnění horních cest dýchacích. Řada lidí, kteří jí trpí, si ovšem vůbec nepřipouští, že by jejich rýma mohla být chronické povahy, a proto se neléčí vůbec nebo nesprávně pomocí volně prodejných léků.

O chronickou rýmu se jedná tehdy, pokud se příznaky objevují déle než jeden měsíc. "Taková rýma má alergický původ, je ale spojená i s nespecifickou dráždivostí nosní sliznice. To znamená, že stejné potíže vznikají působením také jiných dráždivých podnětů, například cigaretového kouře, parfému, intenzivní vůně nebo změny teploty vzduchu," uvedla Seberová.