"Typickým příkladem je léčba chrupavky. Pacientovi se odebere malá část chrupavky, ze které se v laboratořích získají buňky zodpovědné za tvorbu chrupavky. Ty se namnoží a po získání potřebného počtu jsou zafixovány do nosiče. Výsledná umělá chrupavka se přímo na sále opracuje do potřebného tvaru a vlepí namísto chybějící chrupavky," vysvětlila lékařka Eva Matějková. Dnes jsou již chrupavky vyrobené z vlastních buněk pacienta dostupné i v Česku.

Dalším možností moderní léčby prostřednictvím buněk je vyléčení cukrovky, kdy pacientovi se vpraví buňky schopné produkovat inzulín. Mezi nejčastější případy buněčné léčby patří popáleniny, léčba jizev a povrchových zranění.

Dalšími produkty centra jsou i umělé cévní nebo kostní náhrady. Odborníci z centra odeberou nepatrné množství vlastních kostních buněk pacienta, ty namnoží, a pak spojí s vhodným buněčným nosičem. Výsledkem je nová kost, kterou pacient bez problémů přijme.

Odborníci v této souvislosti upozorňují na fakt, že právě buněčná léčba na rozdíl od dlouhodobého zatížení léky nemá vedlejší účinky. Lékařská obec považuje právě kmenové buňky za "hudbu lékařské budoucnosti".

"Kmenové buňky jsou na všechno. Věříme tomu, že budeme moci nabídnout pacientům léčbu i infarktu myokardu. Podle klinických studií se ukázalo, že pokud se infarkt zachytí v rané fázi a pacient se dostane do nemocnice a budeme mít do zásoby zamražené ampule s buňkami, sval je schopen regenerovat rychleji," přiblížila další možnosti buněčného inženýrství lékařka.

Národní tkáňové centrum patří mezi moderní světová zařízení. Stát vlastní 24 procent akcií, které nakoupil za 3,39 miliony korun. Má nejen funkci kontrolní, ale i vlastnickou. Moderní pracoviště financují podle slov ředitele Fakultní nemocnice Brno Romana Krause soukromé zdroje a evropské dotace, nikoliv stát. Kolik ale pacient za moderní buněčnou léčbu zaplatí, je však zatím otázkou vzhledem k diskusi o standardní a nadstandardní péči.