Unikátní dokumenty: Archiv ministerstva zahraničí zveřejnil diplomatické depeše z meziválečného období

Praha - Díky postupné digitalizaci archivu ministerstva zahraničí si veřejnost může přečíst než 40.000 stran depeší, které si mezi sebou od roku 1918 vyměnily československé ambasády a ministerstvo zahraničí. Jsou mezi nimi také telegramy ze září 1938, v nichž tehdejší velvyslanci v Paříži a Londýně líčí obavy z toho, že Británie a Francie nedodrží své závazky vůči Československu a dovolí vůdci nacistického Německa Adolfu Hitlerovi obsadit československé pohraničí. 

Přidejte svůj názor

Ministerstvo zahraničí

Nejstarší dokument v archivu pochází z roku 1773, sdělila ČTK ředitelka odboru zpracování informací Blanka Fajkusová. Digitalizace dokumentů, které mapují působení československé diplomacie, byla nezbytná hlavně kvůli jejich zachování. „Fond Telegramy došlé a odeslané byl vybrán zejména kvůli ochraně jejich fyzického stavu, neboť dokumenty byly pořízeny na tenkém nízkogramážním papíru. V řadě případů jde o takzvané průklepáky," zdůvodnila Fajkusová výběr materiálu. Dodala, že dokumenty skenuje jeden z osmi pracovníků archivu.

„Velmi se obávám, že stařecké ambice Chamberlaina být mírotvorcem Evropy jej poženou k úspěchu za každou cenu a to je možné jen na náš účet," stojí v telegramu velvyslance Jana Masaryka z Londýna do Prahy týden před podpisem mnichovské dohody, na jejímž základě Československo ztratilo Sudety ve prospěch Německa. Obavy z vývoje, který předcházel druhé světové válce, jsou patrné také z depeší, které chodily od Štefana Osuského z Paříže.

V archivu ministerstva zahraničí se ukládají písemnosti od počátku jeho fungování, tedy od roku 1918. Skládá se z několika součástí, popsala Fajkusová. "Ukládáme písemnosti MZV z období první republiky, fond Londýnský archiv dokumentuje činnost exilové vlády v letech 1939 až 1945. Přístupné badatelské veřejnosti jsou dále fondy z činnosti ministerstva a zastupitelských úřadů ČSR/ČSSR až do roku 1989," uvedla.

„Nejstarší písemností je propouštěcí list služebné ze zámku Dolních Bludovic z roku 1773, jenž byl přiložen k dokumentům pro jednání Pařížské mírové konference a zřejmě měl doložit starobylé používání češtiny na Těšínsku," sdělila Fajkusová.

Ukládání diplomatické korespondence v papírové podobě se dodržuje i v současnosti. Fajkusová nicméně odhaduje, že v blízké budoucnosti bude archiv pouze elektronický.

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Praha unijní bankovní agenturu nezískala. Neuspěla ani Bratislava, která…

20.11.2017 20:06 Aktualizováno Brusel - Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) nebude po odchodu Británie z EU v Praze. Česká…

Do ústavů se loni dostalo 1559 dětí mladších tří let

20.11.2017 18:42 Praha – V loňském roce se do dětských domovů dostalo 1559 dětí, kterým nebyly ještě ani tři roky.…

NSS už dostal téměř všechnu dokumentaci k opravě výsledku voleb

13.11.2017 18:49 Praha - Středočeský krajský úřad předal Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) téměř všechnu volební…

Může být Zeman sesazen? Odborník na Ústavu zchladil prezidenta

03.11.2017 21:53 Aktualizováno ROZHOVOR – Vláda Andreje Babiše by i bez důvěry mohla vládnout teoreticky celé funkční období,…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama