Budoucí čeští ekonomové předpokládají, že eurozónu čeká velký zvrat. Podle výsledků průzkumu nějakou změnu ve fungování Evropské unie v následující dekádě předpovídá 78 procent studentů.

"Evropská unie se již několik měsíců nachází v nelehké situaci – neshody ohledně půjčky Řecku, razantní úsporná opatření ve všech členských zemích, protesty, možná trochu překvapivé výsledky národních voleb. To jsou jen některé z faktorů, které celé uskupení znejišťují a odrážejí se i v názorech studentů," uvádí Jan Žůrek, řídící partner, KPMG Česká republika.
 
Podle 31 procent studentů je nejpravděpodobnějším vývojovým scénářem rozpad EU do deseti let. Dalších 16 procent očekává změnu počtu členů – ať už jejich snížení, nebo naopak rozšíření unie. V budoucnosti se ale může EU také změnit na zcela jiný typ organizace (podle šesti procent respondentů).

V odpovědích proti sobě studenti stavěli zvýšení centralizace a vytvoření federace s jednotnou fiskální politikou, nebo naopak uvolnění vzájemné závislosti a vznik jen formálního uskupení. V prognózách se objevily i zmínky o možné změně rozložení mocenských sil, větší centralizaci nebo nadvládě Německa a Francie.

Studenti tak intenzivně vnímají ekonomické problémy EU spojené se zadlužováním a zvyšujícími se rozdíly mezi jejími členy. Přesto se mezi nimi najdou tři procenta optimistů, kteří tipují dokonce posílení unie.
 
Budoucnost EU bude podle studentů v nejbližší době určovat vývoj v Řecku a dalších státech, které se dostaly do ekonomických problémů. To vyvolává diskusi, zda se mají těmto zemím poskytovat půjčky či odpouštět části dluhů a zda se má Česká republika na těchto krocích podílet. Čeští studenti mají v této otázce jasno – s pomocí zemím, jako je Řecko, jich souhlasí jen čtvrtina.
 
Takzvaná řecká otázka se dotkla i tématu jednotné evropské měny, kterou v současnosti využívá 17 z 27 členských států. Česká republika by se k nim však podle studentů připojovat neměla. Proti zavedení eura se vyslovila drtivá většina respondentů – 74 procent.

"Tento výsledek odráží obecné protiunijní naladění české společnosti a rezonuje i s veřejným názorem ponechat si vlastní měnu a spíše se zaměřit na její posilování vůči euru i ostatním národním měnám," domnívá se Žůrek.

Čtyři procenta studentů se proti euru postavila ještě razantněji a očekávají, že do deseti let se už používat vůbec nebude.
 
Průzkum společnosti KPMG Česká republika "Co si myslí studenti" mapuje názory studentů ekonomických oborů českých vysokých škol na aktuální témata ekonomického, politického i společenského života. Sběr dat proběhl mezi 26. dubnem a 5. květnem 2012 formou dotazníkového šetření na půdě univerzit. Zúčastnilo se ho celkem 577 studentů ekonomických oborů Vysoké školy ekonomické v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Technické univerzity v Liberci.