Správním soudcům se případ dostal na stůl poté, kdy ženě odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí dítěte zamítl krajský úřad a matka neuspěla ani u Krajského soudu v Brně.

Podle Nejvyššího správního soudu je vzdělávání jako veřejná služba svázáno přísnou regulací a kontrolováno státem. "Rozhodování o jeho poskytnutí proto není možné považovat za akt vymykající se soudní kontrole," řekla Dostálová.

Na základě státní regulace může jednotlivci vzniknout veřejné subjektivní právo, splní-li určitá kriteria. "Mezi tyto případy lze podle názoru Nejvyššího správního soudu zařadit i nepřijetí dítěte do systému předškolního vzdělávání v případech, kdy by k takovému rozhodnutí došlo na základě excesivních předem stanovených kritérií či na základě rozhodnutí založeném na libovůli správního orgánu," uvedla soudkyně Nejvyššího správního soudu Lenka Kaniová.

Rozhodování mateřské školy o nepřijetí dítěte se podle soudkyně odehrává v oblasti veřejné správy. "Relativně přísná regulace poskytování vzdělávání je ústavně schválená, rozhodování o nepřijetí do systému předškolního vzdělávání je upraveno závaznými veřejnoprávními normami. Mateřská škola a dítě nejsou při rozhodování o nepřijetí do předškolního vzdělávání v rovném postavení, mateřská škola rozhoduje autoritativně, mocensky. Zákonodárce navíc sám ve školském zákoně uvádí, že rozhodování o přijetí či nepřijetí dítěte je rozhodováním v oblasti státní správy," píše se mimo jiné v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.