Z výsledků průzkumu vyplývá, že nejčastěji lidé vnímají napětí v socioekonomické a socioprofesní sféře – jednak mezi bohatými a chudými, jednak mezi vedeními podniků a organizací a zaměstnanci. V obou těchto oblastech označily bezmála dvě třetiny respondentů (65 procent, resp. 60 procent) napětí za velmi nebo poměrně silné.

Zhruba polovina registruje silné napětí mezi národnostními skupinami nebo mezi lidmi s různými politickými názory (54 procent, resp. 53 procent).

Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (39 procent) a mezi městem a venkovem (29 procent). Celkově vnímají silné napětí častěji občané orientovaní politicky doleva.

Za poslední rok se názory občanů na rozpory a napětí mezi skupinami výrazněji nezměnily. Výjimkou je jen zřetelný pokles výskytu názorů, že u nás existuje silné napětí mezi vedeními podniků a zaměstnanci (o osm procentních bodů), který podle společnosti STEM zřejmě odráží změnu společenské atmosféry spočívající v opadání pocitu ekonomické krize.

"Rozpory mezi bohatými a chudými uvádějí lidé tím častěji, čím je subjektivně posuzovaná materiální situace jejich domácnosti horší. Rozhodně však neplatí, že by mezi lidmi dobře materiálně zajištěnými většina silné napětí mezi bohatými a chudými neviděla – i mezi nimi je tento názor v převaze," uvádí STEM.

Liší se názor na existenci napětí mezi vedením a zaměstnanci mezi řadovými pracovníky (62 procent hovoří o silném napětí) a pracovníky, kteří mají podřízené (silné napětí existuje podle 52 procent z nich). Nejostřeji tento rozpor vnímají nezaměstnaní a po nich pracovníci v dělnických profesích, téměř tři čtvrtiny z nich hovoří o silném napětí. Silné napětí však registrují i odborníci a podnikatelé, vyjádřila se o něm polovina dotázaných.

Rozpory mezi lidmi s různými politickými názory jsou vnímány rozdílně v závislosti na politické orientaci respondenta. Určující přitom podle průzkumu není ani tak dimenze levice-pravice jako spíš vzdálenost od 'extrémů'. Lidé, kteří se zařazují jednoznačně nalevo nebo napravo, uvádějí velmi silné napětí častěji než ti, kteří se řadí blíže ke středu.

Napětí mezi mladými a starými lidmi vnímají poněkud častěji lidé starší 60 let. Přes 40 procent z nich ho vidí jako silné. Mladší věkové skupiny ho takto vnímají poněkud méně často, zejména u nejmladší skupiny 18-29letých je vidět vyšší podíl odpovědí 'slabé nebo žádné napětí'.

Vnímání napětí mezi městem a venkovem pociťují stejně často lidé z vesnic, z malých i z velkých měst.

Průzkum provedla společnost STEM ve dnech 18. až 29. dubna letošního roku. Na otázky odpovídalo 1084 lidí starších 18 let.