"Nejvyšší soud tak sjednotil právní názor na spory při posuzování žalob absolventů Policejní akademie České republiky v Praze, kteří se domáhají zápisu do České advokátní komory," řekl agentuře Mediafax mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

Absolvent Policejní akademie v oboru policejního managementu a kriminalistiky podle Nejvyššího soudu nesplňuje podmínku získání vysokoškolského vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva uvedenou v ustanovení o advokacii pro zápis do seznamu advokátních koncipientů vedeného Českou advokátní komorou.

Nejvyšší soud vydal sjednocující stanovisko na základě případu absolventa policejní akademie Jana Pešky, který se jako jediný člověk v Česku stal na sklonku roku 2009 advokátním koncipientem i bez vystudování klasické právní školy. Po rozhodnutí Městského soudu v Praze ho na seznam musela zapsat advokátní komora, ta ale podala dovolání. Nejvyšší soud pak stanovil, že kriminalista vystudovaný na policejní akademii se stát advokátem nemůže.

Peška získal v průběhu studia na Policejní akademii vysokoškolské vzdělání studiem v magisterském studijním programu bezpečnostně právní studia, ve studijním oboru policejní management a kriminalistika. V průběhu studia vykonal zkoušku ze správního a policejního práva, z obchodního, občanského, ústavního, trestního, sociálního a evropského práva. Tyto obory práva, z nichž žalobce měl složit zkoušku, však nejsou hlavním ani jediným předmětem studia na Policejní akademii.

Policejní akademie není vysokou školou zaměřenou na studium práva a výchovu právníků ve všech oborech práva a v celém rozsahu každého právního oboru, ale jde o vysokou školu zaměřenou na vzdělání v jiných profesích, a to pro potřeby policejních složek, poskytující i vzdělání v některých právních oborech s obsahem a v rozsahu odpovídajícím zaměření školy. "Je-li žalobce absolventem studijního oboru policejní management a kriminalistika, pak účelem jeho studia na Policejní akademii nebylo vzdělat se pro profesi právníka, ale kriminalisty nebo řídícího policejního pracovníka," konstatoval Knötig.

Právní obory na Policejní akademii nejsou hlavní náplní studia, obsah a rozsah výuky nemůže být rovnocenný s obsahem a rozsahem jednotlivých právních oborů na vysoké škole specializované na výuku práva, na níž je studium práva hlavním, tedy stěžejním studijním oborem.

Podle zákona o advokacii Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého, kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru práva buď v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v Česku, nebo studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud takové vzdělání stát uznává za rovnocenné.

Jan Peška tak podle sjednocujícího verdiktu Nejvyššího soudu nemá vzdělání v oblasti práva v úplném rozsahu poskytovaném na vysoké škole zaměřené na univerzální vzdělání ve všech odvětvích práva.

Podle verdiktu Ústavního soudu nemohou být v Česku navíc advokáty ani absolventi komunistické Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, kteří své vzdělání získali na tehdejší Fakultě veřejné bezpečnosti. "Absolvent fakulty veřejné bezpečnosti VŠ SNB nejen formálně, ale ani materiálně-právně nevyhovuje nárokům stanoveným v zákoně o advokacii, neboť obory vyučované na VŠ SNB se kryly s výukou na právnických fakultách jen zčásti a orientace a dimenze výuky, jakož i studijní požadavky, byly vedeny cílovými představami, jež se také lišily od profilace univerzálních právníků," konstatoval již před lety Ústavní soud.