Krajní levice i pravice „reaguje na politickou situaci a rostoucí společensko-politickou nespokojenost, kterou se snaží využít k prosazování vlastních ideologických platforem,“ píše se ve zprávě. Zatímco neonacisté se většinově sdružují kolem Vandasovy DSSS, anarchisté se v poslední době připojují k akcím jiných skupin, jako byl „Týden neklidu“ proti vysokoškolské reformě nebo odpor vůči smlouvě ACTA.

Pravicoví extrémisté se prý snaží ve společnosti vytvořit dojem, že každý Rom je spojen s kriminalitou a snaží se svést na vlně protiromské nenávisti.

Co mají obě části extrémistického spektra, je spojení s Německem, kde jak krajní levice, tak pravice mají silné zázemí a zkušenosti. Další, co je pro obě scény společné, je nedostatek financí.

Přestože se ministerstvo neobává podstatnějšího posilování aktivních extrémistů, je nutné dodat, že například možnost DSSS prosadit se v místních volbách nezáleží na velkém počtu aktivních členů. Záleží na počtu nespokojených občanů, kteří budou hledat alternativu současného systému.