Bezpodmínečnou kapitulaci Německa podepsal ve francouzské Remeši 7. května 1945 ve 2.41 německý generál Alfred Jodl. Kapitulace nacistických vojsk, kterou tak definitivně skončila 2. světová válka v Evropě, vstoupila v platnost 8. května ve 23.01 středoevropského času. Dokument také museli ratifikovat němečtí generálové v Berlíně. Stalo se tak krátce po půlnoci z 8. na 9. května v bývalém důstojnickém kasinu v Berlíně-Karlshorstu. Za přítomnosti sovětského velitele maršála Žukova kapitulaci podepsali polní maršál Keitel, admirál von Friedeburg a za letectvo generálplukovník Stumpff.

Zajímavé je, že když se v časných hodinách 7. května Stalin dozvěděl, že byla podepsána kapitulace v Remeši, prohlásil ji za jednostranný, nezávazný akt a odmítl ho uznat. Když se uklidnil, obrátil se na západní spojence se smířlivější verzí o "předběžném protokolu", který je nutné doplnit dokonalejším aktem kapitulace.

Poslední významnou bitvou druhé světové války v Evropě bylo střetnutí u osady Slivice u Milína na Příbramsku. I přes kapitulaci německé armády zde velitel ustupujících vojsk neváhal ještě 11. května 1945 použít tanků a dělostřelectva. Poslední výstřely padly 12. května v noci. Že se nejednalo o nějakou malou šarvátku, dokládá zapojení útvarů tří ukrajinských frontů sovětské armády, partyzánů a nepřímo také jednotky amerického XII. sboru ve směru od Čimelic. Hornické muzeum Příbram pořádá každý rok připomínku této poslední bitvy druhé světové války v Evropě.

Poté, co skončila válka v Evropě, vrhli své sily spojenci na ukončení války ve zbytku světa. Po konferenci v Postupimi 11. července 1945 byla Japonsku poslána výzva k bezpodmínečné kapitulaci. Japonská vláda ji však odmítla, a tak americký prezident Truman rozhodl použít jaderné zbraně. Americké letectvo svrhlo 6. srpna jadernou bombu na japonské město Hirošimu a následně další na Nagasaki. V důsledku těchto katastrof japonský císař Hirohito oznámil 15. srpna kapitulaci Japonska, která byla oficiálně podepsána 2. září 1945.