"Jasné poselství tedy zní, že ti, kdo mají mezi blízkými příbuznými pacienty po infarktu, by měli kouření rychle zanechat, případně vyhledat odbornou pomoc pro odvykání kouření," sdělil Linhart. V průzkumu se nemocnice zaměřila na "mladé" nemocné, tedy muže do 45 let a ženy do 50 let věku.

Kromě aktivního kouření se ve studii ukázal i negativní vliv pasivního kouření. Lékaři také zjistili, že řada nemocných, kteří prodělají infarkt "mladí", má nějaké vyvolávající onemocnění.

"Nejčastěji se spouštěcím mechanismem příhody ukázala zánětlivá horečnatá onemocnění (virózy, angíny). Někteří nemocní ale měli revmatická onemocnění nebo celiakii. Významné se ukázaly rovněž vrozené poruchy krevní srážlivosti. Na ty jsou lékaři zvyklí myslet hlavně u onemocnění žilní trombózou, u onemocnění tepen ale byly tyto faktory dosud podceňovány," popsal Linhart.

Z průzkumu dále vyplynulo to, že ve více než 95 procentech se pacienti dostanou do správného specializovaného centra, nicméně alarmující je časová prodleva.

"Celá polovina nemocných se dostala do katetrizační laboratoře více než devět hodin od vzniku bolestí, tedy v době, kdy takové ošetření již nepřináší zásadnější prospěch a většina nevratného poškození srdce již nastala," uvedl Linhart.

Hlavní příčina tohoto neutěšeného stavu je podle něj jak na straně nemocných, tak ale bohužel i na straně mnohých lékařů. "U nemocných jde především o podcenění problému – pacienti čekají, že bolest sama pomine, a k lékaři přicházejí opožděně. Zde je třeba zásadně zlepšit informovanost naší populace v tom smyslu, že infarkt může postihnout i velmi mladé pacienty," popsal Linhart.

Podotkl ale, že stejně je tomu bohužel i u některých lékařů, kteří potíže mladých připisují spíše bolestem zad či žaludku a na akutní infarkt pomyslí až ve druhé řadě: "I zde tedy máme rezervy, které je nutno využít."