Praha - Stávající volební období je ve znamení četných demonstrací, za žádného jiného kabinetu jich nebylo víc. Protesty pořádají odbory, lidé se zdravotním postižením nebo nejrůznější občanská sdružení. Shodují se v tom, že vláda šetří nesprávným směrem, přičemž jinde rozhazuje.
Na demonstracích je kritizováno, že reformy nastavené stávající vládou, především stranou TOP09, dolehnou hlavně na nízko a středně příjmové skupiny obyvatel. Podle demonstrantů není problémem nedostatek finančních prostředků, ale přerozdělování peněz, které podle nich nahrává lidem s vyššími příjmy. Demonstranti vyslovují nesouhlas například se zvyšováním snížené sazby DPH z 10 na 14 a následně od roku 2013 na 17,5 %, podle nich by měla být místo toho zavedena progresivní daň pro lidi s vysokými příjmy.
Kritizováno je také budoucí zavedení nadstandardu ve zdravotnictví, kdy bude zavedena dvojí zdravotnická péče podle stavu peněženky, zpřísnění podmínek pro vydávání sociálních dávek, převedení části peněz z průběžného pilíře do soukromých fondů, plánované zavedení odloženého školného, nastavení horších podmínek pro lidi se zdravotním postižením či nevýhodnější systém valorizace penzí pro seniory. Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása opakovaně kritizuje navýšení poplatku za pobyt v nemocnici ze 60 na 100 korun za den, podle něj by měly být poplatky placeny maximálně měsíc, jak je tomu v jiných zemích.
Zástupkyně litoměřického Úřadu práce na jedné z demonstrací kritizovala převedení části agendy na soukromé agendy, systém se podle ní prodraží, dojde k propouštění lidí a systém bude hůře dostupný pro nezaměstnané. Předseda Akčního spolku nezaměstnaných Tomáš Vokoun zase opakovaně uvádí, že místo tvorby pracovních míst jsou nezaměstnaní šikanováni veřejně prospěnými pracemi, které mají být od ledna 2012 povinné už po dvou měsících nezaměstnanosti, přičemž nyní je to šest.
Demonstrantům vadí i to, že se podle všeho ročně „vytratí“ kolem 100 miliard korun za předražené veřejné zakázky a další nevýhodné obchody. Dochází k propouštění zaměstnanců, práci pro státní úřady poté dělají soukromé subjekty, které přijdou státní pokladnu na mnohem větší peníze. Schodek státního rozpočtu pro příští rok, který je postaven na chybných prognózách ministra financí Miroslava Kalouska (TOP09), je přitom 105 miliard. Demonstranti se rozčilují, že kdyby se nekradlo v horních politických patrech a peníze se nepřihrávaly spřáteleným firmám, nemuseli by být posléze okrádáni senioři, lidé s handicapem či nezaměstnaní.
Boje se svádějí i o zachování historických budov: protestuje se třeba proti prodeji Lobkowického paláce Spolkové republice Německo nebo proti demolici domu na rohu pražské Opletalovy ulice a Václavského náměstí. Demonstrace ve stávajícím volebním období jsou jiné, než bývaly ty dřívější, a to i v tom, že se na nich setkávají lidé různých názorů, kteří by se dřív na jedné akci nesnesli, na jednom náměstí se scházejí anarchisté, marxisté i lidé se středovými názory. Vláda svou politikou způsobila i to, že zatímco v minulých letech byl 17. listopad především ve znamení piety a demonstrace byly jen ojedinělé, letos se protesty konaly v mnoha městech a přišly tisícovky lidí. „Vláda proti lidem, lidé proti vládě,“ zní čím dál častěji náměstími.
