Debata o fungování ČT? Soukup za Dvořákem do studia nepřišel, přesto to bylo ostré

Praha – česká televize pozvala do pondělního pořadu 90' ČT24 šéfa stanice Barrandov Jaromíra Soukupa, který ve svých pořadech ČT a jejího ředitele Petra Dvořáka tvrdě kritizuje. Přestože majitel TV Barrandov v reakci uvedl, že bude diskutovat jen na své stanici, debata o ČT se konala – jen bez Soukupa.

Přidejte svůj názor 191 komentářů

Petr Dvořák, generální ředitel České televize pro EuroZprávy.cz

ČT čelí kritice opakovaně. Diskuzi o její práci v posledních dnech rozdmýchaly nejen Soukupovy pořady, ale i prezident Miloš Zeman ve Svém inauguračním projevu, který zpochybnil objektivitu veřejnoprávního média. Na otázku, zda přijme pozvání na TV Barrandov, Dvořák odpověděl: „Pokud bych měl někde vystupovat a obhajovat Českou televizi, rád bych to dělal v diskuzi, která bude relevantní. Ale čelit výmyslům, lžím a dezinformacím? To se strašně špatně dělá, pokud si člověk chce udržet svoji integritu.“

Špatná analýza?

Kritici ČT se opírají o analýzu, kterou zpracoval Jan Křeček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dvořák zdůraznil, že jejím zadavatelem byla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která ji nakonec sama vyhodnotila jako netransparentní. „Vůbec ji nepoužila,” uvedl šéf ČT s tím, že třeba měření délky promluv je naprosto irelevantní mechanismus, jak určovat vyváženost.

Dvořák v diskuzi ČT upozornil, že prezidentův projev bude mít vliv podle toho, nakolik ho budou brát vážně zákonodárci. „Financování ČT je definováno ze zákona a ten, kdo může rozhodnout o tom, jestli se má financování změnit, jsou zákonodárci,“ zdůraznil. Věří prý ale, že Poslanecká sněmovna je samostatná, sebevědomá instituce a tak jedná podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že případnou změnu spojenou s financováním ČT by poslanci pečlivě zvážili.

Zestátnění ČT? 

Jako zásadní pak vnímá výzvu hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. „Vyzval k zestátnění České televize a Českého rozhlasu a snažil se získat příznivce k tomu, aby nebyly placeny z koncesionářských poplatků, ale ze státního rozpočtu. Řekl to v afektu, kdy měl rozhovor v rozhlase, kdy asi redaktorka nepokládala správné dotazy. Uvidíme, nakolik to myslel vážně,“ uvedl Dvořák s tím, že od ostatních stran nic takového neslyšel.

Zestátnění veřejnoprávních médií by nás mohlo posunout k autoritářským režimům, upozornil senátor a někdejší rektor Univerzity Karlovy v Praze Václav Hampl. „Potřebujeme co nejvíc rozumně nezávislou veřejnoprávní televizi. Když ji budeme zestátňovat, tak nebude,“ upozornil s tím, že když bude placena ze součástí státního rozpočtu, bude o jejím financování rozhodovat aktuální politická konstelace ve sněmovně.

Podle novináře a bývalého poslance hnutí ANO Martina Komárka by ale mohl parlament koncesionářské poplatky snížit na nulu. „Nikdo ani Okamura nechce ČT zestátnit, chce, aby byla financována ze státního rozpočtu. Kdybychom teď udělali, že bude stejná částka plus něco málo za to, co nevybere, a dali bychom ústavní pojistku, že to může parlament změnit pouze v případě ústavní většiny, tak má televize větší komfort a větší nezávislost než teď,“ vysvětloval. Senátor Hampl připustil, že by se dal nastavit systém tak, aby nešlo o finanční páku politiků na ČT. „Musel by se zákon komplet měnit,“ upřesnil Komárek.

Hospodaření ČT

Jaromír Soukup také kritizoval to, jak je ČT kontrolována. Například Komárek souhlasí, že když lidé platí koncesionářské poplatky, mají právo vědět, jak stanice hospodaří – a dostupná zpráva o hospodaření podle něj není z řady důvodů dostatečná. Soukup proto žádá úplné zveřejnění smluv. Jenže Dvořák oponuje, že ČT smlouvy zveřejňuje. „Od dob platnosti zákona o registru smluv jsme zveřejňovali smlouvy všechny, jak nám nařizoval zákon. Děláme to i dnes, kdy nám zákon dal lehkou možnost, abychom některé ze smluv do registru nedávali, i tak je tam dáváme,“ podotkl.

ČT podle něj zveřejňuje podle zákona o veřejných zakázkách všechny smlouvy, které tímto způsobem uzavírá. „To, že některé věci začerňujeme, není náš výmysl, ale každá smlouva je vždy dohodou mezi dvěma stranami a zákon umožňuje, že některé věci, které se týkají obchodního tajemství na základě dohody obou dvou stran, je možné začernit,“ vysvětluje.

Do debaty se zapojili také americký novinář a analytik Erik Best, který poukazoval na to, že veřejnoprávní média třeba v sousedním v Německu slouží tomu, kdo je právě u moci. Jenže v České republice je to podle něj často naopak. ČT se ale podle něj v objektivitě zlepšuje, což se pozná například podle toho, že do studia pozvala právě jeho. Režisér Václav Marhoul se pak v této debatě ČT zastal, podle něj stanice musí zůstat veřejnoprávní. Dodal, že podle jeho osobního dojmu jsou v ČT24 neustále vidět zástupci SPD nebo komunisté. 

Vstupte do diskuze (191)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nesmíme dopustit zasévání zla. Vondráček v Terezíně připomněl hrůzy nacismu

20.05.2018 12:17 Terezín (Litoměřicko) - Hrůzy nacismu musíme stále připomínat a říkat o nich budoucím generacím. V…

Stav České společnosti? Historička otevřeně promluvila

20.05.2018 11:21 Praha - Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce,…

Brněnský soud uznal první český stejnopohlavní pár rodiči

19.05.2018 08:39 Brno - Český Nejvyšší soud uznal počátkem května rozhodnutí kalifornské justice, která prohlásila…

Samková byla potrestána za to, že proklela tureckého velvyslance.…

17.05.2018 11:26 Aktualizováno Praha - Praha – Známá česká advokátka Klára Samková čelila kárné žalobě, která souvisí s jejím…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama