Musíme si přestat nadávat a uvést uprchlíky do naší kultury, burcuje Halík

Praha – Karel IV. se nepovažoval za Čecha nebo Němce, ale za křesťana a Evropana, říká teolog a prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík. Pro český rozhlas Dvojku mluvil o postavě Otce vlasti a o tom, co to znamená vlastenectví a jakou podobu má dnes.

Přidejte svůj názor 56 komentářů

371

„Sám byl Lucemburk, ale měl taky ty kořeny po své matce Přemyslovců a byl člověkem, který mluvil více jazyky. Miloval tuhle tu zemi velice a pro ní strašně moc udělal, ale to bylo vlastenectví, které si myslím, že je třeba rozvíjet. Vlastenectví, které znamená projev odpovědnosti za tu zem, její kulturu a za snahu ji vložit právě do toho širšího evropského kontextu," myslí si o Karlu IV, Halík.

Dnešní vlastenectví je však podle něj jiné. „Kde chybí opravdové vlastenectví, nastupuje jeho karikatury. To je šovinismus, nacionalismus, provincionalismus," uvedl v rozhovoru. „Nacionalismus je vlastně náhradní náboženství. To není projev téhle té zodpovědnosti, to je svého druhu náboženství, náhradní náboženství, v němž je jenom na ten boží trůn postaven národ a potom v té zvláště radikální podobě vůdce národa, führer, 'dudče' a tak dále," tvrdí duchovní.

Naši zemi nezaplaví hordy muslimů

„Já jsem, když jsem se zabýval tím, proč vlastně ta česká společnost a zvláště ta postkomunistická společnost, to není jenom u nás, to je i v těch okolních zemích, proč je tady takový ten strach z těch uprchlíků a vždycky jsem se snažil rozlišovat ty oprávněné obavy, protože jsou to problémy samozřejmě a budou, od toho hysterického strachu, a ukazuje se, že jsem měl pravdu v tom, že se nemusíme bát, že nás tedy zaplaví nějaké hordy muslimů, kteří touží být přesně v naší zemi," připomíná téma migrační krize Halík.

Za oním strachem podle něj stojí tři až čtyři prvky. První je, že se lidé bojí, že příchozí nějakým způsobem naruší naši identitu, národní identitu, kulturní identitu. „Já myslím, že ten strach prozrazuje, že ta otázka národní identity je dnes u nás velmi založená, že tady chybí jasná vize, kdo jsme, kam náležíme, kam jdeme, jestli jsme součástí toho Západu a Evropy. Nebo jestli tady budou ožívat takové i ty panslovanské mýty, ten panslovanský kontext," vysvětluje Halík. I proto je podle něj nutné debatovat o otázce národní a kulturní identity.

V postkomunistických zemích chybí víra

„Potom za druhé myslím si, že dalším zdrojem těch strachů je to, že je značně vyčerpán sociální kapitál ve společnosti, to znamená schopnost důvěry, důvěry ve stát, důvěry v politiku, důvěry v instituci, důvěry v autority a pak že chybí jakýsi imunitní systém společnosti. Já jsem to vysvětloval tak, že jako v těle jsou čas od času nějaké nádorové prostě nezdravé buňky, tak imunitní systém si s tím zpravidla poradí, ale jestliže je oslaben nebo jestliže ten organismus je vydán stresu, tak se to bujení nádorové stane nebezpečným, a že i u nás se prostě takový ten extremismus začal bujet v těchhle těch, těchhle těch situacích," varuje teolog.

Problémem také prý je, že v postkomunistických zemích chybí víra. „A teďka já tím nemyslím náboženství, ale víru. Já tím nemyslím náboženské přesvědčení, já tím nemyslím identifikaci s náboženskými institucemi, já tím myslím takovou tu hlubinou dimenzi náboženství, to znamená důvěru, tu pradůvěru. Důvěru v to, že když něco dělám dobře podle svého svědomí, tak to má smysl, i když mně to nepřinese nějaký prospěch. Tahle ta důvěra, která je založená v důvěru k světu, k smyslu," myslí si.

Politici situaci nepomáhají

Situaci prý nepomáhají ani politici. „Tam, že by byl někdo, kdo by se proti těmhle těm náladám a mýtům dovedl statečně postavit, statečně postavit i proti tomu veřejnému mínění nebo těm převažujícím předsudkům, to prostě nevidíme, vidíme naopak počínaje hlavou státu, že často tyhle ty předsudky ještě, ještě, ještě šíří a právě ti lidi, kteří kriticky uvažují, tu vzdělanou část lidí, kteří cítí tu zodpovědnost za to tyhle ty věci promýšlet a mluvit o nich kriticky, tak je znevažují, to je prostě Kavárna, sluníčkáři a tak dále," uvedl Halík.

Podle něj přišel čas, aby se lidé vzájemně přestali takhle si nadávat. „Lidé, kteří se staví proti tomu strachu, tak hned se jim říká - tak to jsou ti, kteří chtějí přijmout všechny a jsou vítači. To vůbec není pravda. To není pravda o mě, to není pravda o spoustu lidech, kteří říkají ne, nebuďme takhle ustrašení," burcuje teolog.

Připomíná také, že nikdo neříká, že je nutné přijmout všechny uprchlíky. „Všichni přece vědí, že je třeba nějak rozlišovat mezi lidmi, kteří jsou ve skutečné nouzi, mezi lidmi, kteří se stali obětí těch obchodníků s iluzemi o ekonomickém zabezpečení, kteří také vědí, že je nebezpečí těch agentů Islámského státu, ale že není možné to generalizovat a že je třeba se k tomu postavit prostě racionálně, takže takové ty sluníčkáři, jak se jim nadává, já jsem nikoho takového nepoznal," uvádí s tím, že přišel čas na rozumnou a kultivovanou debatu.

Islámský a arabský svět vidíme optikou Islámského státu

O uprchlíky je pak třeba se podle něj postarat nejen po materiální stránce – tedy dát jim najíst, ale také uvést je do nové kultury. „Evropa z velké části vymírá, tak samozřejmě taky potřebuje lidi, kteří zde přijdou i z těch ostatních zemí a budou konat určitou práci a tak dále. Jde o to, jakým způsobem je bude schopna integrovat a také dneska když slyšíme to volání, tak je třeba zachovat křesťanský charakter Evropy. Já to dneska slyším od lidí, kteří se před krátkou dobou prohlašovali za ateisty, co si představují pod tím křesťanstvím? Že nenávidí muslimy? Že nenávidí, já nevím, homosexuály a tak dále?" zajímá ho.

Řada lidí podle něj vnímá islám a islámský svět skrze jednoduchý obraz. „Vnímáme arabský a islámský svět skrze ta média těch podřezávajících katanů z toho Islámského státu. Ale toto není islám, toto není arabský svět. Takže když máme o sobě ty zjednodušené obrazy, no tak tam je to buď ten obraz nepřítele, který je projekcí těch stínů v nás, nebo zase tou idealizací. Osobní zkušenost, vzdělání, dialog, to je to, co to překonává," myslí si Halík.

Vstupte do diskuze (56)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Běžně se k politické situaci nevyjadřuji, ale tohle už zavání slušným…

22.10.2017 00:18 Aktualizováno Praha - Do zástupu slavných osobností, které se letos vyjadřují k volbám do Poslanecké sněmovny se…

Česko v nebezpečí? ANO získalo neúměrnou moc, strachuje se Fenič

21.10.2017 20:44 Praha - Zhruba 18 procent, které dělí ANO a ODS, je nejvyšší rozdíl mezi vítězem a druhou stranou v…

V katedrále sv. Víta se dnes uskuteční zádušní mše za oběti heydrichiády

21.10.2017 08:52 Praha - Dnes v poledne v katedrále svatého Víta začne tradiční zádušní mše za oběti heydrichiády.…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama