"První den občanského roku jakoby se narodil z bilancování roku předchozího. Je však obrácen do budoucnosti, je dnem předsevzetí a plánů. Oba pohledy – ten zpět, který bilancuje, i ten vpřed, který plánuje, k sobě patří. My věřící dobře víme, že správné předsevzetí a určení směru dalšího života může vzejít jen z pravdivého, klidného a věcného poznání předchozího jednání," uvedl Duka ve svém příspěvku na rádiu Proglas.

Upozornil, že k ustáleným tradicím patří, že o bilancování i pohledu vpřed hovoří lidé v čelních funkcích, a očekávají se tedy zásadní projevy politiků a státníků. "Často však právě tato vystoupení odhalí, že jejich posuzování situace je jen směsí zastírání a planého ujišťování. Čím je situace vyhrocenější, tím více vystoupí na povrch jejich bezradnost a beznázorovost," podotkl.

Na přelomu roku ale podle Duky také každý sám hodnotí a bilancuje svou osobní situaci. "Ptáme se Kam jsme došli? Co můžeme v novém roce čekat? A co můžeme dělat? Tyto otázky zneklidňují každého, kdo si zachoval zájem, soudnost a lidskou zodpovědnost," dodal s tím, že bez vzájemného odpuštění nedosáhneme smíření, bez smíření nebude jednoty a bez jednoty naši civilizaci odvane vichr nového věku jako opadané listí.

"První leden se stal na přání blahoslaveného papeže Pavla VI. také dnem světového míru. Tento pokoj je ohrožován nejen na Předním východě, v severní Africe, ale i teroristickými útoky v evropských zemích. Uprchlická krize je pouze důsledkem neřešených problémů sužujících především tyto oblasti. Není možné jen léčit následky, ale je třeba usilovat na místě o nastolení míru a spravedlnosti. Současné přijímání uprchlíků vyžaduje na základě historických zkušeností nikoliv multikulturní přístup, ale takový způsob inkulturace, která respektuje lidskou důstojnost a zároveň i práva a tradice zemí, které nabízejí pohostinství. O této otázce jsem hovořil při nejrůznějších příležitostech, je možné se seznámit i se stanoviskem České biskupské konference či s prohlášením evropských biskupských konferencí," podotkl Duka.