Praha - Návrh poslankyně Kateřiny Jasques (SZ) a Marka Bendy (ODS) vyvěsit tibetskou vlajku na stožár sněmovny neuspěl. Poslanci si tak ve středu oficiálně nepřipomenou 51. výročí násilného potlačení povstání v Tibetu.
Poslanci se nepřipojí k středeční akci Vlajka pro Tibet, kterou si lidé po celém světě vždy 10. března připomínají povstání Tibeťanů proti čínské okupaci a letos se jí zúčastní kolem 350 českých radnic. "Přesto Tibet v Poslanecké sněmovně podpoříme," řekl Benda a dodal, sněmovní skupina přátel Tibetu bude mít tibetské vlaječky na stolech.
Proti vyvěšení vlajky na budově Poslanecké sněmovny je tradičně ČSSD a KSČM kvůli vztahům s Čínou. Tentokrát se přidala i ODS, která podle politologa Jana Kubáčka vystupuje v tomto ohledu pragmaticky, protože ví, že se o to běžní občané moc nezajímají a strana také nechce dráždit dobré ekonomické vztahy s Čínou.
Poslanci strany zelených vedení Kateřinou Jacques a Martinem Bursíkem vyvěsili vlajku tibetské exilové vlády poprvé v roce 2008. To se nelíbilo šéfovi sněmovny Miloslavovi Vlčkovi (ČSSD), který připravil speciální usnesení, že jiné, než státní a unijní vlajky, mohou viset na fasádě sněmovny jen se souhlasem politického grémia dolní komory. Toto usnesení se neúspěšně pokusili nechat přehlasovat Jacques a Benda.
Akce Vlajka pro Tibet vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě jako připomínka násilného potlačení tibetského povstání čínskou lidovou armádou ve Lhase v roce 1959, při kterém zemřelo 80 tisíc Tibeťanů.
Vlajka pro Tibet je tradiční celosvětovou akcí, která vznikla v polovině devadesátých let minulého století v západní Evropě jako připomínka násilného potlačení tibetského povstání ve Lhase v roce 1959. První čtveřice českých měst se k akci, která má upozornit na porušování lidských práv ve střední Asii, připojila v roce 1996. Od té doby se účast každým rokem zvyšuje. Loni tak tibetskou vlajku vyvěsilo už téměř 400 radnic.