Prvním osloveným byl poslanec a místopředseda ÚV KSČ Jiří Dolejš. Ten je řazen k liberálnímu proudu uvnitř KSČM a již několikrát se distancoval od stalinistického křídla uvnitř strany. Na dotaz EuroZprávy.cz prohlásil, že zásah „spřátelených“ armád byl ranou reformismu a znemožnil režim v očích mezinárodního společenství i západních soudruhů: „Srpen 68 byl ranou reformismu a spustil narůstající krizi důvěry v socialistický ideál. Zásah vojsk byl v konfliktu s mezinárodním právem a zdiskreditoval i režim mezinárodně včetně západních komunistů“.

Západní komunisté se od Východního bloku začali ve velkém distancovat po sovětském zásahu v Maďarsku, kde v roce 1956 proběhl také pokus o reformu totalitního zřízení. Po potlačení Pražského jara byl odklon západních komunistů od Východního bloku potvrzen.

Dolejš pro EuroZprávy.cz připomíná, že KSČ, respektive KSČM se za nepravosti režimu vůči občanům po roce 1968 omluvila: „Součástí transformace KSČM z KSČ byl mimořádný sjezd v 1989. Ten označil potlačení reforem za chybu a omluvil se následně za čistky. Někteří osmašedesátníci pak vstoupili do KSČM“.

Jako druhou jsme oslovili poslankyni Martu Semelovou se stejným dotazem. Ta nám ale na zprávu nereagovala. Semelová je řazena k neostalinistickému proudu uvnitř KSČM. Je známa vyzdvihováním éry Gottwalda a Stalina, za což na ní bylo podáno několik trestních oznámení. Žádné ale neuspělo.

Konzervativní křídlo spolu s radikálním křídlem má v KSČM stále hlavní slovo, což se potvrdilo na nedávném sjezdu strany, kdy byl předsedou znovuzvolen Vojtěch Filip. Ten je řazen ke konzervativnímu křídlu.

Liberální křídlo je zatím v rámci KSČM v opozici. Postupnou generační obměnou se ale mohou misky vah převrátit. Mezi zastánce konzervativců patří především starší generace.