Přestože hlasování provázely technické problémy a senátoři museli hlasovat dvakrát, o výsledku, který již předem avizoval za ČSSD předseda horní parlamentní komory Milan Štěch, nebylo pochyb.

Z novely, kterou vypracovala vláda, vyplývá, že by daň z přidané hodnoty pro tři následující roky stoupla o jeden procentní bod na 15 a 21 procent a lidé z příjmu nad 100 tisíc korun by měsíčně odváděli novou sedmiprocentní daň. V souboru opatření je také omezení výdajových paušálů pro živnostníky, zrušení slevy na dani z příjmu u pracujících důchodců nebo konec stropů u odvodů na zdravotní pojištění. Balík daňových změn počítá i s omezením tzv. zelené nafty, zvýšením daně z převodu nemovitosti a srážkové daně.

Návrh předložil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který v Senátu připomenul, že pokud zákon nebude schválen, nepodaří se sestavit takový rozpočet na příští rok, který by dodržel schodek veřejných rozpočtů na úrovni pod tři procenta HDP. Dodal, že 68 procent aktivního konsolidačního úsilí vláda realizuje na výdajové straně, zbytek ale musí vyvíjet i na straně příjmové.

Návrh v Senátu ale narazil. Jeho neschválení doporučily tři výbory a podle Štěcha je balíček v rozporu s Ústavou ČR. "Vládní návrh zákona na zvýšení DPH je nejenom legislativní paskvil, který by způsobil v českém právním řádu zmatek, ale navíc jsou vážné pochybnosti vůbec o jeho ústavnosti. Pokud by byl totiž přijat, nemohla by být uplatňována obvyklá zásada, že zákon později přijatý v dané věci ruší zákon dřívější," zdůraznil senátor.

Levici se ale samozřejmě nelíbil i obsah návrhu. "Je to konkrétní dopad krachu vládních reforem. Vláda by se měla zamyslet nad přehodnocením své politiky a ne házet občanům klacky pod nohy," řekl Štěch, podle kterého návrh poškodí pracující důchodce či drobné podnikatele. "Cesta zvyšování DPH je cesta do pekel. Je čím dál větší počet důchodců, kteří živoří," připojil se Jaroslav Doubrava (nez.).

"Je rozhodně lepší, když se zvyšuje DPH, než kdyby se zvyšovala přímá daň," postavil se v diskusi za předlohu Luděk Sefzig (ODS).

Padl i návrh zákonem se nezabývat a to od senátora Jaroslava Kubery (ODS). "Senát původně neměl možnost schvalovat státní rozpočet a bylo by, myslím, odpovědnější, nechat to na Poslanecké sněmovně," řekl.

"Opatření mají přinést na příští rok na příjmové straně zhruba 25 miliard korun, v roce 2014 plných 33 miliard korun s tím, že část z nich je časově podmíněna do roku 2015," prohlásil už dříve premiér Petr Nečas (ODS).

Zvýšení DPH o jeden procentní bod podle návrhu neovlivní daňové zařazení jednotlivých položek. Výjimkou budou zdravotnické pomůcky a dětské pleny, které kvůli Bruselu čeká přesun do základní sazby. Ministerstvo financí jako předkladatel zákona avizovalo, že jednotná sazba DPH ve výši 17,5 procenta bude odložená z příštího roku na rok 2016.

Sedmiprocentní, takzvaný solidární příspěvek, mají lidé s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně odvádět z částky nad touto hranicí. "V daném případě se nejedná o zavedení dalšího daňového pásma pro daň z příjmů fyzických osob," tvrdí v předkládací zprávě ministerstvo financí.

Úprava počítá se zachováním současné výše výdajových paušálů. Zároveň s nimi ale přijdou živnostníci o možnost uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě a na manželku nebo manžela. "V případě souběhu příjmů z více druhů činností bude nárok na daňové úlevy zachován, pokud součet základů daně s využitím paušálu bude nižší než 50 procent celkového základu daně," zmínil rezort Miroslava Kalouska.

"U činností spadajících do paušálů ve výši 40 procent, respektive 30 procent, bude absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezena na 800 tisíc, respektive 600 tisíc korun," uvedlo ministerstvo. Mezní příjem pro uplatnění odpočtů bude dva miliony korun.

O předloženém balíku změn nyní bude znovu jednat dolní parlamentní komora. Pokud by 101 hlasy zamítnutí Senátu přehlasovala a návrh by podepsal prezident republiky, začnou opatření platit od roku 2013.