Část rozhovoru uveřejnil server týden.cz jako ochutnávku nadcházejícího čísla. A i ona ochutnávka přináší zajímavé informace někdejšího člena ODS. Přestože v politice již několik let není, stále ho zajímá. „Politika mě vzrušuje, ať už jsem v ní, nebo mimo ni. Myslím, že to nikdy nepřestane,“ řekl pro Týden.

Současnou vládu dokonce chválí za ambiciózní program seškrtání veřejných výdajů. Problém vlády je však umět tyto kroky vysvětlit občanům. „Je třeba si uvědomit, že nějakou vládu tenhle stát mít musí. A tohle je vláda, která má velmi ambiciózní program na seškrtání veřejných výdajů a částečně se jí to i daří. Problém vlády ale je, že to nedokáže nikomu vysvětlit. Proč to dělá, jaké to bude mít dopady na různé složky obyvatelstva…,“ prohlásil Ruml pro Týden.

Ony dopady dost možná vláda neříká, protože je nezná a střílí od boku. Ruml k tomu pro Týden říká: „Možná to neříká záměrně, protože ty dopady sama neví. Samozřejmě já bych v takové vládě nebyl. Už proto, že je tam celá řada lidí, kterých si nevážím“.

Těmi lidmi, jichž si neváží, jsou Bendl, Chalupa a Blažek, které podle Rumla Nečas do vlády přizval jen proto, aby posílil své postavení ve straně. Přestože se nedají označit za odborníky a Ruml o nich pochybuje i z lidského hlediska.

Jan Ruml patřil k českému disentu v období totality. Podepsal Chartu 77. V roce 1992 byl za ODS zvolen poslancem ve Federálním shromáždění. Mezi lety 1992 a 1997 zastával funkci ministra vnitra. Společně s korunním princem ODS Ivanem Pilipem založil názorovou platformu uvnitř ODS, která se stavěla ostře proti předsedovi strany Václavu Klausovi v souvislosti s pochybným sponzorováním ODS. Pro tyto události se používá označení Sarajevský atentát.

Situace vyvrcholila v roce 1998, kdy Ruml s Pilipem založili Unii svobody, a Ruml se stal předsedou této strany. Rezignoval hned následující rok. Od roku 1998 byl senátorem a jeho aktivní politická kariéra skončila v roce 2004 spolu s mandátem senátora.

Unie svobody, časem přejmenovaná na Unie svobody – Demokratická unie, byla rozpuštěna v roce 2011. O rok dříve vstoupil její první předseda do Strany zelených.