Zákon, kterým se bude nyní zabývat Poslanecké sněmovna, má zavést povinnost pro všechny fyzické a právnické osoby podat za stanovených okolností "přiznání k registrovanému majetku". A také prokázat, že si majetek pořídily ze zdaněných prostředků.

Povinnost podat přiznání bez zvláštní výzvy správce daně mají mít ti, kteří si pořídili v jednom kalendářním roce nemovitý majetek za více než 20 milionů korun nebo jiný druh registrovaného majetku za více než pět milionů korun. Přiznání by přitom museli podat nejpozději do 31. března následujícího roku.

Úprava dále stanovuje podmínky, na základě kterých mohou orgány veřejné správy vyzvat osoby k podání přiznání, postup při sestavování a podávání přiznání. Rámcově také vymezuje jeho obsah, sankce při nesplnění povinností a postup při rozhodování o odebrání registrovaného majetku - kvůli jeho nabytí z nezdaněných či jinak nelegálních příjmů.

Za takzvaný registrovaný majetek zákon považuje nemovitosti, byty a nebytové prostory, movitý majetek, podíly na obchodních společnostech, účast v družstvech, cenné papíry, peněžní prostředky v hotovosti bez ohledu na měnu, vklady v bankách a v pobočkách zahraničních bank bez ohledu na měnu. Dále pak vklady v bankách se sídlem v zahraničí, jiná majetková práva a jiné majetkové hodnoty.

Je-li tento majetek umístěný mimo území České republiky, považuje se podle návrhu pro účely tohoto zákona také za registrovaný. Norma má ambici dosáhnout i na prostředky v takzvaných daňových rájích.

Správce daně by mohl vyzvat k podání přiznání, jestliže zjistí z evidence či na podnět třetí osoby, že povinná osoba nabyla majetek, u něhož existuje důvodné podezření, že nebyl nabytý ze zdaněných prostředků. Rovněž tak i v případě, že pořizovací cena přesáhla výši zdaněných prostředků nejméně o 500 tisíc korun nebo obdrží-li podnět státního zástupce.

Následné řízení k prokázání nabytí majetku by pak muselo být ukončené nejpozději do tří měsíců od jeho zahájení. Neprokáže-li povinná osoba nabytí vlastnictví k registrovanému majetku ze zdaněných prostředků nebo nepodá-li ani na výzvu správce daně přiznání, považuje se registrovaný majetek za nabytý nelegálně.

Nepodání přiznání se pak podle návrhu považuje za přestupek, za který by hrozila pokuta až 500 tisíc korun. Půlmilionovou pokutu by také dostali ti, kteří by neprokázali legitimitu svých příjmů do 50 tisíc korun.

Všechny ostatní případy porušení zákona, tedy neprokázání legitimity příjmů ve výši nad 50 tisíc korun, předpokládá jako standardní postih propadnutí té části majetku, která odpovídá částce, jejíž legitimita nebyla prokázána. U neprokázané částky nad 500 tisíc zákon dále zavádí trestně-právní postih. Nepodá-li povinná osoba přiznání ani po opakované výzvě správce daně, považuje se její majetek za nabytý z nelegálních příjmů. Jako takový propadne státu a vůči povinné osobě mohou být vyvozené i trestně-právní důsledky.

Přiznání podle uvedeného zákona by lidé a firmy podávali poprvé k registrovanému majetku, který nabyli k 31. 12. 2012. V tomto přiznání by však byla povinnost uvést zpětně vývoj vlastnictví k registrovanému majetku za období od 1. 1. 1990 do 31. 12. 2012.