"Občanští demokraté vnímají situaci, kdy jsou tisíce firem a podnikatelů cílem kontrol zaměřených na tzv. švarcsystém, jako vážný problém. Je třeba upřesnit platnou legislativu, která je vůči většině podnikatelů přehnaně tvrdá, a odstranit z ní zejména ty paragrafy, jež znejišťují firmy a živnostníky i jejich obchodní vztahy," uvedl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. 

Společným cílem je do konce září připravit novelu zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce, která zabrání údajné šikaně podnikatelů ze strany úřadů pod heslem boje proti tzv. švarcsystému, doplnil první místopředseda SsČR Rudolf Baránek. Pracovní skupina složená z odborníků poslaneckého klubu ODS a zástupců SsČR představí návrh novely na konci září. 

"Těžko se vyjadřovat k návrhu, který má odstranit něco, co neexistuje," řekla ČTK mluvčí MPSV Viktorie Plívová. "Kontroluje se dodržování všech pracovněprávních předpisů, zaměřujeme se na potírání práce načerno, žádné speciálně zaměřené kontroly na švarcsystém neexistují," dodala. Pokud podnikatel dodržuje vše, co má, nemá podle ní důvod se obávat jakékoli kontroly. Jestliže předpisy porušuje, poškozuje nejen stát, ale také vytváří nerovné konkurenční prostředí a parazituje na poctivých firmách, podotkla. 

Asociace malých a středních podniků ale souhlasí s tím, že kvůli švarcsystému jsou v mnoha případech podnikatelé šikanováni. "Každý týden dostáváme od firem několik stížností, které se snažíme s patřičnými úřady ve spojení s poškozenou firmou řešit. Závazné právní předpisy sice stanoví povinnost mít v místě pracoviště uvedené kopie dokladů prokazující legálnost práce, nicméně za porušení této povinnosti není v zákoně stanovena žádná sankce," upozornil prezident asociace Karel Havlíček. 

Pro řadu firem jsou nová pravidla prokazování pracovněprávního vztahu, tedy uchovávání kopií pracovních smluv či dohod mimo pracovní poměr na pracovišti, obrovskou administrativní zátěží, uvedl mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Firmy se prý obávají kontrol, kterých se má podle plánu MPSV vykonat letos kolem 200.000. Pokuta, jejíž minimální výše je 250.000 korun, může být přitom pro řadu menších firem likvidační. 

Postupy inspektorátů při kontrole jsou podle členských firem svazu odlišné. "Máme informace, že se při vstupu do objektu zaměstnavatele chovali kontroloři velmi arogantně. Existují i případy, kdy kvalifikace nelegálního zaměstnávání je na hranici lidskosti. Konkrétně jde o případ, kdy za nelegální zaměstnávání byla označena činnost starých nemocných rodičů v lyžařském areálu, kteří neměli uzavřen se synem pracovněprávní vztah. Tito staří lidé nechtěli sedět doma, ale být mezi lidmi a zcela dobrovolně a nahodile bez nároku na odměnu synovi vypomáhali," poznamenal Mostýn.