Prezident, který v posledním roce také spíše důvěru ztrácel, si podobně jako Nečasův kabinet polepšil o dva procentní body, je tak s podporou více než poloviny (51 procent) populace stále na třetím místě v žebříčku důvěryhodnosti ústavních institucí. "Prezidentovi z hlediska sociodemografických diferencí častěji důvěřují oslovení s dobrou životní úrovní, vysokoškoláci a potenciální voliči ODS, méně často pak především sympatizanti KSČM," dodávají autoři průzkumu.

Jednou z dlouhodobých špiček jsou pro občany starostové, kterým s meziměsíčním poklesem o dva procentní body stále věří více než polovina (56 procent) respondentů. Dostali by tak v pomyslném hodnocení druhé místo. Ve vedení je vystřídala obecní zastupitelstva, kterým důvěřuje o jeden procentní bod více občanů.

Po vládě, které věří více než šestina vzorku, je na tom nejhůře Poslanecká sněmovna. Nejspodnější příčku průzkumu obsadila s důvěrou 13 procent odpovídajících, stejně jako v květnu.

Průzkum se zabýval i složkami státu, které nespadají pod moc výkonnou a zákonodárnou. Veřejnému ochránci práv věří necelé tři pětiny (58 procent) občanů, Ústavnímu soudu pak více než polovina (53 procent) vzorku.

Šetření se uskutečnilo mezi 4. a 11. červnem, odpovídalo v něm 1034 občanů starších 15 let.