"Pokud výsledek řeckých voleb pomůže najít řešení, tak je to vítězství pro všechny. Kdyby se totiž v Řecku prosadily síly, které by nechtěly kooperovat s Evropou, a Řecko opustilo eurozónu, dostali bychom se všichni do velkých problémů," uvedl například místopředseda sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek.

Ten však zároveň varoval, že pro Řeky nejde o žádné konečné vítězství: "Nadále trvá ten problém, že si Řecko není schopné vydělat ani na splácení svého dluhu. Ale nepochybuji, že by odchod Řecka byl velkým evropským otřesem. Pracujeme s nejlepším možným řešením."

Podobného názoru je i předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík.

"Je pozitivní zpráva pro celou Evropskou unii, že zvítězil zdravý rozum a že se Řecko nevrhlo hlavou proti zdi. To by znamenalo obrovský problém pro celou EU," poznamenal Gazdík. Ani podle něj však Řecko zatím nemá zdaleka vyhráno. "Současné řešení je totiž nemastné, neslané a fakticky nic zásadně neřeší," doplnil.

Vicepremiéra Karolína Peake (LIDEM) vidí jako zásadní rychle sestavit vládu, stabilita Řecka podle ní znamená i stabilitu EU. "Je ale potřeba nejen škrtat, musí se také začíst s prorůstovými opařeními. Situace je otevřená," prohlásila.

Zcela totožně popsal Mediafaxu výsledek voleb i předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura: "Je to otevřené. Uvidíme, zda se podaří nové vládě získat důvěru a s čím následně předstoupí. Řecko je stále na začátku reforem a nastartování hospodářského růstu. Ale já jsem konzervativní politik. Samozřejmě je lepší, když zvítězí konstruktivní strany a ne radikální levice."

Opačný názor než ostatní oslovení politici má šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik, který výsledek víkendových voleb v Řecku vnímá jako vítězství propagandy rozpočtové odpovědnosti.

"Mohu k tomu jen říci, že zvítězila propaganda takzvané rozpočtové odpovědnosti. Spolupráce pravice se socialisty není nic nového, také jsme tu měli opoziční smlouvu. Ukazuje se opět, že když jde o moc, dohoda se vždy učiní," uzavřel.

Parlamentní volby v Řecku vyhrála konzervativní strana Nová demokracie, která dosáhla na 30 procent hlasů, což je 130 křesel v parlamentu. Naopak porážku utrpěla ve volbách Koalice radikální levice (SYRIZA). Vůdce strany Alexis Tsipras nicméně odmítl nabídku předsedy Nové demokracie Antonise Samarase, aby se radikální levice podílela na vládě národní jednoty. Na třetím místě skončili ve volbách socialisté. Nová demokracie s nimi dosáhne na většinu v parlamentu.

Nedělní volby označil řecký tisk za nejdůležitější od voleb po svržení vojenské junty v roce 1974. Jsou důsledkem patové situace, která nastala po hlasování z letošního května.

Řecko jako první stát Evropské unie nedokázalo splácet dluhy a muselo požádat členy eurozóny a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Celkem má přislíbeno 240 miliard eur (šest bilionů korun). Státní dluh Řecka dosáhl 165 procent HDP. Přes rozpočtové škrty narůstá.