"Paní poslankyně Parkanová nás o celé věci informovala na jednání poslaneckého klubu. Nechápu, proč policie žádá o vydání Vlasty Parkanové, když nákup letadel CASA byl kolektivním rozhodnutím celé Topolánkovy vlády," řekl Gazdík.

"Pakliže chce policie někoho stíhat, musí stíhat všechny členy Topolánkovy vlády. Pokud bude policie žádat o vydání všech členů Topolánkovy vlády, kteří budou zároveň poslanci za TOP 09, vydáme je k trestnímu stíhání, aby se mohli očistit u soudu. Svalovat kolektivní vinu na jednoho člověka není ze strany policie podle našeho mínění férové," uzavřel Gazdík.

Stejné stanovisko zastává také šéf TOP 09, tedy "domovské" strany Vlasty Parkanové, Karel Schwarzenberg. "O tom nákupu rozhodla celá vláda, to nebylo rozhodnutí paní Parkanové. Tudíž, je to naprostý nesmysl, jí takto obžalovat, protože potom by měli – počínaje premiérem – všichni, kteří v té tehdejší vládě byli, jít do kriminálu. Považuji to ale za naprostý nesmysl a nikdy se nestalo, že by byl někdo obžalován kvůli rozhodnutí vlády," řekl novinářům ve středu ministr zahraničí a předseda TOP 09.

Žádost policie se nelíbí ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09). "Nechápu to. To rozhodnutí neudělala Vlasta Parkanová. To rozhodnutí udělala vláda jako celek, učinila ho jednomyslně. Chápal bych, kdyby policie chtěla stíhat celou vládu, ale nikoliv jednoho jejího člena za jednomyslné rozhodnutí. Měli by být obviněni všichni členové tehdejší vlády, včetně mě, premiéra Nečase, Karla Schwarzenberga, Alexandra Vondry a ostatních," řekl.

Zdůraznil, že žádný ministr tehdejší vlády Mirka Topolánka (ODS) rozhodnutí nezpochybnil. "Já tu operaci dodnes pokládám za správnou. Všichni na tom neseme stejnou odpovědnost. Z logiky věci bychom měli být obviněni všichni. Pokud by měl být jeden člen vlády obviněn za jednomyslné rozhodnutí vlády, pokládal bych to za šílený precedens. To se tady ještě nestalo," dodal.

Podle jeho informací by měla být Parkanová trestně stíhaná skutečně kvůli nákupu letadel CASA. O tom, jak bude Kalousek ve sněmovně hlasovat, má jasno: "Pokud bychom měli být vydáni všichni, pak budu hlasovat pro. Pokud by měla být vydána pouze Vlasta Parkanová, tak v žádném případě."

Detektivové protikorupční služby chtějí požádat sněmovnu, aby ji zbavila imunity a mohli exministryni obvinit.

"Dosud žádná žádost o vydání paní poslankyně Parkanové ještě do sněmovny nedorazila. Dokud nebudeme přesně vědět, zda tato žádost existuje a co v ní je, tak nebudu vydávat žádná stanoviska," řekla Mediafaxu šéfka dolní parlamentní komory Miroslava Němcová (ODS).

Později Němcová upřesnila, že žádost o vydání jednoho z poslanců má do sněmovny dorazit ve středu odpoledne. Že jde o právě o její kolegyni z vedení dolní komory, ale sama oficiálně ještě neví – policie jí jméno odmítla sdělit.

"Pokud se tato informace potvrdí, je to další únik informací, pravděpodobně od policie. V takovém případě budu žádat ministra vnitra Jana Kubiceho (nestr.) o vyšetření těchto úniků," uvedla Němcová a dodala: "Není akceptovatelné, aby policie odmítla informovat mě, tedy předsedkyni komory parlamentu, a informovala oficiálně nebo neoficiálně sdělovací prostředky."

Žádost o vydání nemá ani předseda mandátového a imunitního výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Mandátový a imunitní výbor neobdržel žádnou novou žádost o vydání poslance," řekl Sobotka ve středu dopoledne.

Na dotaz, za se už policie s poslankyní kontaktovala, Parkanová agentuře Mediafax odpověděla: "Nekontaktovala." Jakékoliv další komentáře v danou chvíli odmítla.

Nákup čtyř letounů CASA za 3,5 miliardy korun a pět letadel L-159 schválila v roce 2009 vláda Mirka Topolánka (ODS). Letadla CASA však měla od začátku minulého roku problémy s avionikou a nefungoval ani pasivní systém ochrany proti raketám. Letouny, které měly být už loni nasazené v Afghánistánu, tak dokonce část roku vůbec nesměly do vzduchu.

Španělé jako kompenzaci technických problémů přislíbili vrátit jeden letoun L-159, jehož výměna byla součástí kupní smlouvy. Do budoucna se s letouny CASA počítá například pro potřeby bojové jednotky Battle group, kterou společně plánují do roku 2016 vytvořit armády zemí Visegrádské čtyřky.