"Nalezení té křehké rovnováhy mezi nezbytností bojovat s terorismem a praním špinavých peněz na straně jedné a ctěním osobní svobody na straně druhé je na Poslanecké sněmovně a já budu její rozhodnutí respektovat," uvedl již během druhého čtení ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Podle navrhované úpravy by banky musely tajným službám informace o finančních náležitostech svých klientů poskytovat i bez jejich souhlasu, jenom na písemnou žádost zpravodajců. Odůvodnění žádosti má být zpravidla tajné. Ani banka tak nebude mít možnost zjistit, proč se chtějí agenti zaměřit na ten který účet.

"Riziko zneužití tohoto institutu bude eliminováno tím, že bude podrobeno kontrole soudní mocí, kdy podání žádosti o poskytnutí zprávy o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem obchodního tajemství, bude podléhat povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze," vysvětluje ministerstvo financí.

Proces vydání povolení se v podstatě omezí na podání zdůvodněné žádosti zpravodajskou službou, její posouzení soudem, které bude spočívat ve vyhodnocení dokumentů dodaných zpravodajskou službou, a následné rozhodnutí. Novela navrhuje i to, aby proti rozhodnutí soudce nebylo možné podat opravný prostředek.

Získávání důvěrných informací o klientech bank má být omezené na maximálně tříměsíční období, které může sahat i do budoucna. Po rozhodnutí soudce může být ale období na základě nové žádosti prodloužené, a to i opakovaně, ovšem vždy maximálně o čtvrt roku.

Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství (VZ) a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) mohou údaje kryté bankovním tajemstvím žádat dosud jen v rámci bezpečnostního řízení – stejně jako Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) nebo ministerstvo vnitra.

Ministerstvo financí připomnělo, že zpravodajské služby jako státní orgány mají za úkol získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace důležité pro národní bezpečnost. "Vzhledem k tomu, že činnosti, jejichž odhalování je v působnosti zpravodajských služeb, vyžadují ke své realizaci většinou značné finanční krytí, mají informace, které jsou předmětem bankovního tajemství, pro zpravodajské služby velký význam," uvedl rezort.

Poslanci k normě přijali několik pozměňovacích návrhů, ty například upřesňují, v jakých situacích a pro jaký účel lze prolomit bankovní tajemství. "Těmi důvody by měly být například teroristické aktivity, financování terorismu. Bez tohoto upřesnění by mohly tajné služby lustrovat takřka kdykoliv," řekl Mediafaxu před časem poslanec Pavel Bém (nez.)

V zákoně o bankách se mají změnit i pasáže, které se týkají zahraničních bank působících v České republice. Novinka by se měla dotknout především poboček finančních ústavů z jiných než členských zemí Evropské unie. Většina stávajících pravidel, která upravují založení a činnost poboček zahraničních bank ze třetích zemí v České republice, byla přijatá totiž v průběhu devadesátých let a ani po vstupu Česka do Evropské unie nedoznala změn.

Jak uvedl ministr financí, v současnosti na českém bankovním trhu žádná pobočka zahraniční banky ze zemí mimo Evropskou unii nepůsobí. Přesto je podle něj žádoucí stanovit v této oblasti taková pravidla, která vytvoří rovné podmínky pro subjekty bankovního sektoru a zajistí stabilní, důvěryhodné a konkurenční bankovní prostředí.

Návrh zákona má navíc odstranit některé věcné nedostatky nebo nesrovnalosti v zákoně o spořitelnách a úvěrních družstvech. Cílem je eliminovat neodůvodněné rozdíly v regulaci bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.

Norma teď míří do horní komory parlamentu k posouzení senátorů.