Zákon už na jaře loňského roku schválila vláda, na podzim ho posvětila Poslanecká sněmovna, následně ho během jednoho měsíce stihl vrátit Senát, jehož verzi sněmovna opět schválila, aby zákon mohl vetovat prezident Václav Klaus.

Podle Michala Šnobra je ale zákon výrazným krokem vpřed z pohledu obnovitelných zdrojů a je zásadně lepší než zákon současný. I proto nevidí důvod, proč by zákon neměl sněmovnou projít. K zákonu se ale prezident republiky i předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková vyjádřili kriticky. Zákon podle nich zvýší cenu elektřiny a může vést k podobnému boomu obnovitelných zdrojů, jako tomu bylo před dvěma roky s elektrárnami solárními.

To analytik Michal Šnobr zcela odmítá. „Skoro to tak vypadá, že nevědí, o čem mluví.“ Analytik nepřepokládá, že cena elektřiny skokově naroste. Přestože jsou obnovitelné zdroje celosvětově dotované, nedomnívá se, že pokud stát přestane dotovat ze státní kasy 12 miliard, jako to činí dosud, a převede dotační povinnost na občany, že by se cena elektřiny rapidně zvýšila. V současnosti jsou české obnovitelné zdroje dotované 39 miliardy, z nichž 12 miliard platí stát. Zbylých 27 miliard je už započítaných v ceně elektřiny a představují tak 15 % z celkové ceny pro domácnosti.

Zruší se dotace v roce 2014?

Podle šéfky Energetického regulačního úřadu by stát mohl zrušit dotace v roce 2014 a mnoho podnikatelů by se do té doby mohlo snažit získat dotaci a vznikl by boom obnovitelných zdrojů jako před dvěma roky. „Já si myslím, že toto opravdu nemůže nastat a je to zbytečné strašení od prezidenta i předsedkyně energetického úřadu.“ Podle Michala Šnobra Národní alokační plán stanovuje horní hranici pro jednotlivé obnovitelné zdroje.

Jedním z argumentů proti zákonu je představa, že v roce 2013 či 2014 Česká republika dosáhne Evropskou unií požadovaných 14 % obnovitelných zdrojů z celkové vyráběné elektřiny. Analytik J&T Šnobr se nedomnívá, že by Česká republika k požadovanému procentu dospěla.

Dostavba Temelína není správným krokem

Česká energetická koncepce postavená na dostavbě jaderné elektrárny Temelín a převaha energie z jádra není podle Michala Šnobra rozumným řešením. Investice do Temelína se podle analytika stává neekonomickou, protože klesá cena silové energie z klasických elektráren, kam řadí i elektrárny klasické.

„Dostavba Temelína se bez podpory státu stává pouhým snem. Do toho se nikdo nepustí. Nakonec by to mohlo dopadnout tak, že budeme dotovat všechny energie,“ uvedl v pořadu Michal Šnobr. Podle analytika je vláda postavena před zásadní rozhodnutí v energetickém směřování země, které ovlivní energetickou politiku na celé dekády let. „Je to zásadní rozhodnutí v rámci energetické koncepce země. Vláda se bude muset rozhodnout, jak se k tomu postaví.“