"Jde o zákaz přístupu k účtům, které má ukrajinská oligarchie v Evropě, většinou v Rakousku nebo ve Švýcarsku. A samozřejmě je to i otázka víz, která můžou být zastavena vůči těm, kteří jsou za tuto politickou situaci odpovědni," přiblížila možnosti parlamentu Roithová. Sankce by podle ní měly být cílené, rozhodně ne plošné.

Julija Tymošenková byla loni v říjnu odsouzena k sedmiletému trestu vězení za zneužití pravomocí při podpisu smluv o dodávkách plynu s Ruskem v roce 2009. Trest si odpykává ve vězení v Charkově.

Tymošenková trpí bolestmi zad vyvolanými poškozenou meziobratlovou ploténkou. Němečtí lékaři, kteří ji ve vězení navštívili, potvrdili, že je téměř trvale připoutána na lůžko.

Opoziční vůdkyně 20. dubna zahájila hladovku poté, co jí dozorci násilím odvezli do nemocnice. Tvrdí, že ji při tom ztloukli.

V polovině dubna s Tymošenkovou začal další proces. Je v něm obžalována ze zpronevěry a daňových úniků při obchodování se zemním plynem v 90. letech, kdy stála v čele korporace Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU). Za to jí hrozí dalších 12 let za mřížemi.

Západ současnou ukrajinskou vládu za zacházení s Tymošenkovou kritizuje. Evropská unie označila proces s ní za politicky motivovaný. Kvůli věznění Tymošenkové a tomu, jak s ní Ukrajinci zacházejí, ruší evropští státníci summit na Jaltě. Účast na summitu zrušili prezidenti Česka, Německa, Slovinska, Rakouska, Itálie, Estonska a Chorvatska.