Pokud bych měl sepsat svůj názor já sám, musím prohlásit, že odhlasování důvěry rozhodně lepší není. A od komentátorů, kteří to říkají, se jedná o pokrytecký krok. Ještě před nedávnem tu po předčasných volbách volaly de facto všechna média i jejich komentátoři. Všichni byli zděšeni úpadkem politické kultury, která se za poslední měsíc dostala skoro na samé dno.

Já osobně nezastávám názor, že vláda sociální demokracie by rozhodně nebyla tou nejideálnější. I ona by musela škrtat, jen by se snažila škrtat na jiných místech. Daně by také zvyšovala, jen by je zvyšovala jiným skupinám obyvatel než současná vláda.

V jednom se ale názor ČSSD po celou dobu ekonomické krize lišil od vládního postoje. Sociální demokraté volali po tom, aby škrty šly ruku v ruce s podporou ekonomického růstu. Na to ale tato vláda dlouho zapomínala. Až na konci tohoto týdne osvítil Petra Nečase Duch svatý a premiér prohlásil, že podpora růstu je logický krok. Proč ho to napadlo až teď, můžeme jen hádat. Pravděpodobně se vrátil z pracovní cesty na Mars, kde vyjednával podporu pro příští hlasování o důvěře, jen aby se udržel u moci. Kontakt na marťany si sehnal u předsedy národních socialistů Paroubka.

Hlavní důvod mého příklonu k předčasným volbám a tedy gró mé deziluze z pokračování nekoaličně-koaliční vlády dua Nečas-Kalousek a věrné služebné Peake tkví v tom, že je nutné pročištění sněmovny a vlády. Ve sněmovně stále působí lidé, kteří byli odsouzeni za falšování důkazů (Škárka), kteří chtěli ze státu udělat vlastní byznys (Bárta), kteří jdou „kam vítr, tam plášť“ (Peakovci), kteří zradili své voliče (VV, ale i ostatní strany). Ve vládě pak sedí Alexandr Vondra, který je v kauze ProMoPro namočen tak, že sotva udrží hlavu nad bahnem své neschopnosti uhlídat podřízené. A pan premiér si ho ve vládě drží, ač sliboval, že s neschopnými ministry zatočí. S Vondou zatočil tak, že se vymotal na ministerstvu obrany. Na tom ministerstvu, kde od Sametové revoluce mizí miliardy jako v černé díře.

Proto zastávám názor, že je nutné znovu rozdat karty. Z krátkodobého hlediska sice ohrozíme rating České republiky, ale z dlouhodobého dáme lidem naději, že mezi politiky zůstává alespoň zbytek slušnosti a zdravého rozumu. A připuštění KSČM k moci? Dnes tato strana důchodců ani zdaleka nepředstavuje hrozbu jako v roce 1948, kdy na hranicích Československa stály sovětské divize, strana měla podporu široké veřejnosti a stály za ní ozbrojené milice. Navíc ČSSD je dostatečně rozumná, aby komunisté zůstali pouze v roli podporovatelů menšinového kabinetu sociální demokracie. Jinak by přišli o velkou část voličů. Je ale i možné, že lidovci získají tolik mandátů, že bude moci vzniknout většinový kabinet ČSSD a KDU-ČSL. Nebo se do parlamentu dostane jiná strana, vhodná pro koalici se stranou Bohuslava Sobotky. Jedno je ale jisté. Sociální demokracie volby vyhraje. S jak velkým náskokem oproti ostatním stranám rozhodne pouze současná vláda tím, jak dlouho vydrží ve svém úřadě. Čím déle, tím více procent ČSSD a KSČM ve volbách dostanou.