Mimořádná 39. schůze sněmovny odstartuje v 10 hodin dopoledne. Na hodinu předtím, tedy na devátou hodinu ráno, si dali provládní poslanci 'dostaveníčko' v prostorách dolní parlamentní komory.

Poslance vládních TOP 09 a ODS a členy platformy Karolíny Peake si tam pozvalo vedení poslaneckých klubů, prý aby se doladil průběh schůze. "Podrobný program neznám, ale předpokládám, že se budeme bavit o tom, jak bude mimořádná schůze probíhat," řekla Mediafaxu poslankyně Lenka Andrýsová, která z Věcí veřejných přešla do platformy vicepremiérky Karolíny Peake.

Dá se ale očekávat, že si bude chtít Nečas sám přepočítat hlasy, se kterými může "v ostrém" hlasování počítat.

Většina, o kterou se bude jeho kabinet v dolní komoře parlamentu opírat, totiž bude – ať už v případě pátečního hlasování o důvěře nebo v případě běžných hlasování v průběhu dalších schůzí – pravděpodobně křehká.

Nečas má jistou podporu klubů vládních občanských demokratů a TOP 09, což je dohromady 92 hlasů. Pro důvěru by měli hlasovat také všichni poslanci, kteří opustili klub Věcí veřejných a přidali se na stranu vicepremiérky Karolíny Peake. Ta pro svou platformu zatím získala podporu dalších sedmi poslanců a Nečas se tak může opřít o dalších osm hlasů, což mu dává rovnou stovku.

Potřebnou většinu by mu ale mohla celkem paradoxně zajistit část poslanců, kteří zůstali ve VV. Zbytek původního klubu se totiž na svém jednání tento týden domluvil na volném hlasování a jeho členové tak nemusí hlasovat jednotně. Podle informací, které VV vypustily do světa ve středu odpoledne, by pro vládu měli hlasovat tři členové původního klubu, osm z nich bude hlasovat proti vyslovení důvěry a jeden poslanec se hlasování zdrží.

Po sečtení všech těchto hlasů má tedy Nečas na své straně 103 poslanců. Zatím nepotvrzené je naopak rozhodnutí Pavla Béma a Michala Doktora, kteří dříve hájili barvy občanských demokratů. I u nich se ale předpokládá, že vládě důvěru vysloví, což by premiérovi mohlo dopomoci k přesvědčivější většině 105 hlasů.

Hlasování se nezúčastní poslanec Jaroslav Škárka, bývalý výkonný místopředseda VV, který ze strany odešel před rokem po vypuknutí vnitrostranického korupčního skandálu. Obává se prý, že by kvůli jeho hlasu mohlo být zpochybněno hlasování. "Nechci hlasovat o tak závažné věci jako je důvěra vládě ve chvíli, kdy nade mnou visí byť nepravomocné odsouzení. Nechci, aby to hlasování pak bylo zpochybňováno," řekl Mediafaxu.

Další nepravomocně odsouzený poslanec a bývalý předseda klubu Věcí veřejných Vít Bárta se k hlasování o důvěře vlády veřejně nevyjádřil. Dá se předpokládat, že stejně jako jeho manželka Kateřina Klasnová (VV) zvedne ruku proti vládě, která se opírá o hlasy přeběhlých poslanců z VV, nebo se na hlasování nedostaví. Ve svém postoji se tak nejspíš shodne s nezařazenou poslankyní Kristýnou Kočí, bývalou šéfkou poslanců VV, která Bártu u soudu obvinila.

Nečas ve středu upozornil, že i když vláda v pátek získá ve sněmovně důvěru, je možné, že kvůli nedostatečnému počtu poslanců zvolí premiér raději scénář předčasných voleb. Stanovenou spodní hranici poslanecké podpory prý má, ale zveřejnit ji odmítl.

"Mám spodní hranici. Nevidím jeden jediný důvod, proč ji říkat, protože jsem přesvědčen, že to hlasování dopadne pozitivně," prohlásil Nečas.

K rozpuštění sněmovny a předčasným volbám by premiér přikročil, kdyby jeho kabinet získal "nevládnutelnou většinu". Dolní komora by měla skončit práci do 3. května, aby stihla ještě schválit volební zákon k přímé volbě prezidenta, nové volby by se uskutečnily zřejmě 29. a 30. června.

Při úterním procedurálním hlasování, kterým sněmovna přerušila svoji schůzi do 2. května, zvedlo pro návrh ruku jen 100 poslanců. Takový počet by vládě sice mohl získat důvěru, ale nestačil by na přehlasování zákonů vetovaných prezidentem nebo vrácených ze Senátu s levicovou většinou.

"V úterý to bylo 100, protože ministři, pan Schwarzenberg a Heger (oba TOP 09), nebyli přítomni v České republice," zmínil Nečas s tím, že tyto dva hlasy by vládu jistě podpořily a zároveň odmítl, aby se úterní hlasování interpretovala jako test vládní většiny.

Poslanci se sejdou v jednacím sále v 10 hodin dopoledne. Následovat budou nejprve vystoupení těch členů dolní komory, kteří mají přednostní právo, tedy předsedů klubů, předsedů stran a vedení dolní komory. Po schválení programu už se o slovo může přihlásit kterýkoli z poslanců, teprve poté se přistoupí k samotnému hlasování. To probíhá stejně jako v případě hlasování o nedůvěře – v abecedním pořadí se vyvolává každý poslanec zvlášť a vysloví se buď 'pro návrh' nebo 'proti návrhu'.