"Současný rozsah imunity není v Evropě standardní, kritizují ho také občané," řekla v Senátu jedna z navrhovatelů novely Kateřina Klasnová. Připomněla také, že novela doplňuje další úpravu ústavy, která omezuje imunitu hlavy státu.

Novelu podpořila i Alena Gajdůšková (ČSSD) a Soňa Paukrtová (TOP 09 a Starostové), podle té nemohou mít zákonodárci větší imunitu než prezident.

Úpravu doporučil také ústavně-právní výbor. Na jeho jednání podle slov Miroslava Antla prý dokonce padaly názory, že imunita není potřeba vůbec.

Přestože novelu dolní parlamentní komora v únoru hladce schválila 156 hlasy z přítomných 161 poslanců, Senátem překvapivě neprošla.

"Daleko čistší by bylo tu imunitu zrušit úplně. Samozřejmě by zůstala ta imunita klasická, aby se mohl poslanec dostavit k hlasování," vyslovil svůj názor Jaroslav Kubera (ODS). Novelu, stejně jako senátor Jiří Pospíšil (ODS), Kubera nepodpořil.

Cílem novely totiž nebylo úplné zrušení poslanecké imunity, ale její omezení. V ústavě by se tak měnily pouhé dvě věty, jedna by se týkala poslanců a senátorů, druhá ústavních soudců.

"Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno," stanovuje základní zákon v článku 27. Nově by jeho druhá polovina zněla: "Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno." Obdobná změna byla přichystaná pro článek 86, ve kterém Senát rozhoduje o stíhání ústavních soudců. I to mělo být nově možné po skončení jejich mandátu.

Jinými slovy by i nadále existovala možnost rozhodnout o nevydání člena parlamentu, toto rozhodnutí by však platilo pouze po dobu trvání jeho mandátu.