"Tahle vláda to určitě neudělá a nemyslím si, že to udělá vláda příští," prohlásil Kalousek na dotaz agentury Mediafax, kdy se podle něj Česká republika do ERM-II zapojí a zda to udělá už současný kabinet Petra Nečase (ODS).

Právě minimálně dvouleté fungování nečlenského státu eurozóny v mechanismu směnných kurzů je jednou z podmínek, které je nutné splnit před přijetím společné evropské měny. Země se tím zavazuje, že její národní měna – v českém případě koruna – se svým kurzem neodchýlí od stanovené parity k euru více než o 15 procent.

Za předpokladu, že Nečasova vláda dokončí své funkční období v roce 2014, následující kabinet vydrží u moci až do roku 2018 a ani s ním se Česko do ERM-II nepřipojí, dožije se česká koruna konce desetiletí. Přechod na euro pak bude v Česku tématem i pro 20. léta 21. století.

"Současně si myslím, že by ČR v eurozóně být měla," zmínil ministr financí. Zdůraznil ale, že Česko by mělo vědět, do jakých vod vstupuje a že ty nynější jsou příliš rozbouřené.

Česká republika se k přijetí jednotné evropské měny zavázala vstupem do Evropské unie. Fixní termín pro to ale nemá stanovený. Například prezident Václav Klaus navrhl, aby si vláda v Bruselu zkusila vyjednat výjimku a podobně jako Velká Británie nemusela zavést euro nikdy. Premiér Nečas tento směr vyjednávání ale odmítl.

Aby Česko mohlo přijmout euro, musí splňovat i další tzv. Maastrichtská kritéria. Například aby schodek veřejných financí v zemi nepřesáhl tři procenta HDP a celkový veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP. Tyto podmínky ale začne Česko plnit možná už v letošním roce.