Není tedy divu, že se téma verdiktu v úplatkářské aféře stalo dominantním tématem v pořadu Hyde park na ČT24, kde jako host vystoupil děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

Podle tohoto odborníka bylo celé soudní přelíčení ukázkou důkladné práce soudu a propracovaného dokazování. „Průběh (soudu) se mi líbil,“ řekl doslova. Každopádně připomněl, že dnešní verdikt obvodního soudu je nepravomocný. Oba obžalovaní se namístě odvolali a státní zástupci si vzali lhůtu na rozmyšlenou. Host pořadu zdůraznil, že „musíme ctít presumpci neviny i v tuto chvíli. Myslel tím právě to, že rozsudek nenabyl právní moci.

Případ tak přechází na senát Městského soudu v Praze. V případě, že ani po jeho rozsudku nebude některá ze stran spokojena, může se dovolat k Nejvyššímu soudu. Ten poté sám uzná, zda se bude kauzou zabývat. Celé trestní řízení zaplatí občané z vlastních kapes. Pokud nedojde k dovolání a případ skončí u městského soudu, přijde to daňové poplatníky na 200-300 tisíc korun.

Pravděpodobnější však je, že dojde ke kolotoči, kdy vyšší instance vrátí případ k přepracování, sodu nižší instance si bude stát za svým a konečný verdikt přijde nejdříve za několik měsíců až let.

To, že Vít Bárta dostal pouze podmíněný trest, zatímco Škárka nepodmíněný, je prý správné. Škárka spolu s Kristýnou Kočí celou situaci na tehdejšího ministra dopravy narafičili. Samotný Škárka si navíc velmi pohoršil nahrávkou, u které zfalšoval datum pořízení.

Pouze jediný aspekt v celém dosavadním procesu je podle děkana právnické fakulty minimálně pochybný a to zákaz vykonávání poslaneckého mandátu na deset let pro Jaroslava Škárku. Český právní řád sice zná možnost zakázat vykonávání činnosti, „zákaz činnosti je však v tomto případě problematický.“ Gerloch to zdůvodnil tím, že zákon o zákazu činnosti je myšlen na lidi ve správních radách apod.

Musíme prý brát v potaz, že dle naší ústavy, kde je zakotvena dělba moci jako základ demokracie, je nutné, aby byl poslanec či senátor chráněn před vnějšími vlivy. Ty by ho mohly z něčeho nařknout a je teoreticky možné, že i odsoudit, ač neprávem. Proto česká ústava s něčím takovým, jako je ztráta mandátu při odsouzení za trestní čin, nepočítá.

Gerloch přesto navrhuje, aby byla ztráta mandátu při pravomocném odsouzení za trestní čin implementována do ústavy. Avšak ten, kdo by měl politika především potrestat, jsou voliči a v příštích volbách ho nevolit. Odsouzený totiž může beztrestně nadále kandidovat na nejvyšší funkce. Podle daných pravidel, která jsou v našem systému dány, může kandidovat každý, kdo dosáhne určité věkové hranice a musí být občan ČR. O předchozím porušení zákona se nic nepíše.

Podle děkana je dobře, že soudce vyzval policii k prošetření aktivit Kristýny Kočí a zároveň by se měla zaměřit i na další poslance za Věci veřejné, kteří přijali od Bárty půjčku, kterou v pátečním rozsudku městský soud kvalifikoval jako úplatek.