Olga Třeštíková si u Ústavního soudu stěžovala, že i když uznala svůj dluh u zdravotní pojišťovny, česká justice jí neposkytla žádnou ochranu před exekutory. Poukázala na to, že na základě platebních výměrů zaplatila pojišťovně ve dvou splátkách požadované dlužné částky a zdůraznila přitom, že soudní usnesení stejně jako exekuční příkaz obdržela pozdě. O tom, že je na její majetek vedena exekuce, se totiž dozvěděla až po doručení obálky poštou.
 
Třeštíková pak ihned na účet exekutora zaslala náhradu jeho odměny a nákladů exekuce.
 
U Ústavního soudu ovšem žena proti praktikám exekutorů a soudů protestovala. Řekla, že její námitky proti exekučnímu příkazu Okresní soud v Litoměřicích nepřezkoumal a zhruba po roce věc jako evidentně skončenou odložil. Třeštíková přitom zdůraznila, že doplatila exekutorovi celou jím požadovanou částku ve snaze zabránit tomu, aby z jejího účtu nebyly v rámci exekuce sraženy žádné částky, ale je přesvědčena, že mu byla nucena zaplatit odměnu, která mu nepříslušela.
 
Napadené usnesení bylo navíc vydáno téměř po roce od podání námitek a teprve poté, co požádala soud, aby konal. Třeštíková zdůraznila, že na její majetek byla v době podání ústavní stížnosti stále vedena exekuce, ačkoli dluh pojišťovně zaplatila již před 15 měsíci.
 
Ústavní soud v úterý konstatoval, že stížnost ženy je důvodná a rozsudky litoměřického soudu zrušil. Soudce - zpravodaj Vojen Güttler připustil, že aplikace a interpretace právních předpisů obecnými soudy mohou být v některých případech natolik extrémní, že vybočí z mezí Ústavy, a zasáhnou tak do některého ústavně zaručeného základního práva poškozeného člověka.

"Ústavní soud shledal, že právě k takovému zásahu do ústavně garantovaných práv paní Třeštíkové v projednávaném případě došlo," konstatoval Güttler.