Praha - Poslanecká sněmovna v úterý pustila do druhého čtení dva diskutované vládní návrhy, odhlasovala jak novelu o dani z přidané hodnoty, tak úpravu podpory stavebního spoření. Zákonodárci také stihli přehlasovat Senát, když schválili zákon o ochraně ovzduší.
Zákon o ochraně ovzduší má snížit prachové částice v atmosféře. Novela má tři části. První zavádí limity pro polétavý prach, tzv. imisní limity. Ty se mají nově určovat pro konkrétní lokalitu. To by podle předkladatelů umožnilo lépe komunikovat s lokálními znečišťovateli.
Předloha také zavádí nízkoemisní zóny. Obce dostanou pravomoc rozhodnout o zónách, do nichž nebudou moci vjíždět starší automobily, které nesplňují určité emisní limity. V době vyhlášení smogové situace by se navíc podle novely mohlo jezdit po obchvatech měst zdarma, automobily by se vyhnuly centrům měst.
Poslanci se v úterý také shodli na tom, že státní podpora stavebního spoření bude dosahovat maximálně dvou tisíc korun ročně, úroky budou navíc daněné 15procentní sazbou. Novelu, se kterou přišel ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) jako reakci na verdikt Ústavního soudu v úterý sněmovna pustila do druhého čtení.
Dvoutisícová hranice pro státní podporu, která představuje deset procent z naspořené částky omezené limitem 20 tisíc korun, je platná i pro rok 2011. Vláda její zavedení prosadila loni ve stavu legislativní nouze a podle Kalouskových propočtů ušetřila státnímu rozpočtu tři až 4,5 miliardy korun.
Pokud by se k žádným změnám nepřistoupilo, zvýší se od příštího roku strop pro podporu v závislosti na datu uzavření smlouvy až na 4500 korun. Ústavní soud nechal totiž redukci podpory v platnosti jen do 31. prosince, když vyhověl stížnosti zákonodárců ČSSD.
Spolu se snížením podpory Kalousek také prosadil, aby byla zrušená daňová výjimka pro úroky ze stavebního spoření. Podle ministra financí je tím finanční produkt zvýhodněný a chce, aby se i na něj vztahovala 15procentní daň. Státní pokladna by si díky tomu měla přilepšit o jednu nebo až půldruhé miliardy korun. Novela by mohla platit už od 1. ledna 2012.
Do druhého čtení sněmovna poslala také zákon o veřejných zakázkách. Předloha zavádí mimo jiné povinnost zveřejňovat všechny smlouvy nad půl milionu korun včetně dodatků nebo sdružovat odborníky pro významné zakázky nad 300 milionů korun.
Zákon by měl zavést pravidla, jak má vypadat zadávací dokumentace, jasný popis kvalifikačních požadavků na uchazeče, systém zveřejňování průběhu a výsledků řízení a zavedení pojmu významná zakázka. To by měly být v celorepublikovém měřítku zakázky nad 300 milionů korun, které by procházely větší kontrolou. Novelu nyní projedná výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj a hospodářský výbor Poslanecké sněmovny.
Poslanci nakonec projednali a schválili změny, které mají zajistit peníze na financování důchodové reformy. Novela zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), která toto řeší, přinese mimo jiné dražší potraviny, léky, dětské pleny, tiskoviny i dopravu.
"Novela navrhuje v souvislosti s penzijní reformou upravit parametry DPH ve dvou krocích," uvedl normu za navrhovatele ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Rok 2012 podle něj bude v případě přijetí zákona znamenat skok snížené daňové sazby z 10 na 14 procent. O rok později by měla sazba vystoupat až na 17,5 procenta. Na stejnou úroveň má zároveň k 1. lednu 2013 klesnout stávající základní, tedy 20procentní sazba DPH.
Dodatečné výnosy z DPH mají posílit rezervní fond určený na důchodovou reformu. Zatímco dosud měl být účet plněný hypotetickým přebytkem mezi vyplacenými důchody a vybranými příjmy z důchodového pojištění, nově sem má jít 7,2 procenta příjmů z DPH připadající na státní rozpočet. Při očekávaných daňových příjmech v roce 2012 by do rezervy mohlo jít zhruba 15 miliard korun.
Daňové změny kalkulují také s přerozdělením peněz vybraných na DPH mezi stát, obce a kraje. Zatímco počínaje rokem 2012 se má poměr vychýlit mírně ve státní prospěch, podíl pro samosprávy se sníží.
První den červnové schůze Poslanecké sněmovny ukončil po sedmé hodině večer její místopředseda Lubomír Zaorálek (ČSSD). Rozhodl se tak po zmatcích, který způsobili předsedové poslaneckých klubů. V sedm hodin totiž požádala šéfka poslanců Věcí veřejných o dvouhodinovou přestávku na jednání ústavně-právního výboru. Předseda opoziční sociální demokracie Bohuslav Sobotka ji následně upozornil, že jednací řád sněmovny ji přestávku neumožňuje, protože si strana jednu brala už v průběhu dne.
Peake tedy požádala o hodinovou pauzu, kterou ji o další půlhodinu prodloužil šéf klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura. Sobotka tento koaliční postup kritizoval a ohlásil, že jeho strana si ihned po skončení koaliční pauzy vezme další přestávku. Ve stejném duchu vystoupil komunistický poslanec Pavel Kováčik, který oznámil přestávku v přímé návaznosti na čas, o který požádali sociální demokraté. To by v praxi znamenalo, že by se poslanci sešli znovu až kolem jedné hodiny ranní.
Peak proto svou žádost stáhla, doufala, že se tak sněmovna ještě v úterý dostane k projednávání zákonů, které jsou částí sociálního balíčku. "Je to zmatek, na svou zodpovědnost končím dnešní jednání," rozhodl po sedmé rázně Zaorálek doprovázený nesouhlasnými projevy koaličních poslanců. Zákonodárci by se měli znovu sejít ve středu po deváté hodině.
