Praha - Oběti holocaustu neměli v Česku problémy s navrácením majetku, největší komplikací je ovšem znovunabytí českého občanství, sdělil v úterý tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. Stejně jako ve světě, i Česko se podle něj potýká s problémy kolem návratu uměleckých děl.
V případě navrácení uměleckých děl je situace obtížná. "Neplatí podmínka českého občanství," upozornil Kraus. Většina děl tak končí v majetku uměleckých institucí, přestože byla právně vrácena. Podle Krause však je velmi těžké v těchto případech řešit dědictví, protože většinou jsou to majetky bez přímých dědiců. "Snažíme se alespoň, aby pod každým uměleckým dílem bylo uvedeno památka obětí holocaustu," řekl Kraus.
Federace navrhuje, aby se vytvořil fond, který by pomáhal obětem v otázkách sociálních, ale vzdělával a bojoval proti nacismu. Z fondu by se také pomáhaly financovat údržba a opravy židovských. "Stát to nepovažuje za prioritu," dodal Kraus.
Pronásledování a genocida Židů, Romů a dalších skupin, které nacisté považovali za odpad společnosti, patří k nejhrůznějším momentům lidských dějin. Během 2. světové války zemřelo v koncentračních táborech na šest milionů Židů.
Česká vláda pod záštitou premiéra Jana Fischera, předsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS), předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD) a exprezidenta Václava Havla, pořádá v Praze a Terezíně v rámci evropského předsednictví ve dnech 26. až 30. června konferenci k osudu majetku obětí holocaustu. Předseda organizačního výboru konference Miloš Pojar zdůraznil, že na rozdíl od washingtonské konference v roce 1998, která se týkala majetkových otázek, budou dalšími tématy evropské konference vzdělávací programy pro mládež, sociální programy pro oběti nacismu a v neposlední řadě výzkum a důstojná připomínka šoa. Závěr konference bude patřit vyhlášení Terezínské deklarace za účasti premiér Fischera a představitele Evropské komise a podepsání Memoranda předsednictví ČR v Radě EU. Pořadatelé konference pozvali zástupce 49 zemí a očekávají až 500 návštěvníků.
