Uprchlíkům dvojnásobek průměrného důchodu? Filip se zhrozil

ROZHOVOR - KSČM koalice uzavírá zásadně po volbách. Je nepravděpodobné, že by strana odhodila své principy a uzavřela koalici jen proto, aby byla ve vládě, říká pro EuroZprávy.cz šéf KSČM Vojtěch Filip. Přiznává také, že alespoň nějaký programový průnik najde nejen u ČSSD, ale i lidovců, hnutí ANO nebo ODS. Na druhou stranu ale také existují body, ze kterých strana neustoupí.

Přidejte svůj názor 164 komentářů

Vojtěch Filip

Jak je náročné v čase před volbami osobní a rodinný život s tím pracovním?

Je to náročnější, než v běžném provozu. Snažím se to nějak zvládnout, problematické ale je, že musím za svými povinnostmi i do Prahy, přestože kandiduji v jižních Čechách. To mi trošku ubírá čas na vlastní volební obvod.

Zřejmě to nese své ovoce, KSČM má jeden z nejvyšších volebních potenciálů. Čemu to přisuzujete?

Je jasné, že bychom ho rádi naplnili. Přisuzuji ho tomu, že naše práce je kontinuální. A to nejen práce poslanců, senátorů a europoslanců, ale i krajských zastupitelů, starostů, místostarostů. V těchto veřejných funkcích pracují více než tři tisícovky lidí. A myslím, že jsou úspěšní. Jsou tedy schopni řešit skutečné problémy občanů – a to i přesto, že v některých místech nemáme žádné exekutivní pravomoci a jsme v opozici. Včetně opozice na celostátní úrovni. Ale myslím si, že naše práce je vidět.

Mohly vám k tomuto potenciálu pomoci i problémy, se kterými se potýkala ČSSD? Přeci jen ČSSD a KSČM jsou dvě nejsilnější levicové strany u nás. A voliči, kteří volili sociální demokracii, by teď mohli dát hlas právě vám.

Myslím, že to není otázka propadu sociální demokracie, ale spíše neplnění volebních slibů. Těch nesplněných slibů má sociální demokracie mnohem víc než ostatní politické strany. Slíbili například, že udělají revizi církevních restitucí. Dokonce to i část jejích poslanců navrhla. Jenže v tomto směru nakonec neudělali vůbec nic. Stejně dopadla otázka změny daňového systému. My žijeme až na nějaké drobné změny v daňovém systému, který zavedl Miroslav Kalousek. To samozřejmě snižuje výkon ekonomiky, který mohl být mnohem vyšší. Nemuseli bychom vůbec být v deficitu. Velké firmy a nadnárodní korporace jsou v Evropě zvyklé na jinou daňovou kvótu. Celková daňová kvóta – zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmu, spotřební daň a daň z přidané hodnoty – je v sousedním Německu nebo Rakousku vyšší.

Firmy byly připraveny na to, že i my jako Česká republika k tomu po roce 2013 přikročíme a že se rozdělí daň právnických osob. Malé firmy měly mít třeba devatenáctiprocentní daň. Velké firmy byly připraveny až na pětadvacet procent. My jako KSČM jsme v prvním kroku navrhovali po rozdělení daň jednadvacet procent, tedy rozdíl jen o dva procentní body, což by nebyl problém pro žádnou z těch firem. I centrální banka hlásila, že vývoz kapitálu, který tady získávaly, byl téměř 400 miliard. Chápu, že je to zisk těch podnikatelských subjektů ze zahraničí, který tady jejich firmy vytvořily. A jako vlastníci si tento zisk odvezli. Ale byli připraveni na to, že ho tady část budou muset nechat právě na této jiné daňové kvótě. A to se nestalo, což považuji za hrubou chybu. Vůbec jsme nemuseli být v mínusu. Mohli jsme po tom lepším výběru daní mít dokonce vyšší příjmy a tím pádem snižovat státní dluh.

Myslíte si tedy, že by to zahraniční investory neodradilo?

Vůbec ne. Myslíte si, že odsud nějaký zahraniční řetězec odejde? To vůbec nepřipadá v úvahu. A banky? Ani ty odsud neodejdou. A další velké zahraniční firmy, které jsme tu měli, jako byli třeba zahraniční vlastníci Tatry, ti už byli vyměněni, a vlastníci jsou tam teď čeští. Strach, že odsud odejdou velké zahraniční firmy, je trošku mediální fikce.

Mluvili jsme o nenaplněných slibech ČSSD. Pokud to vezmeme obecně, některé předvolební sliby celé koalice byly naplněny, jiné ne. Může za jejich nenaplnění podle vás například nesoulad ve vládní koalici?

I podle jejich vlastního hodnocení splnili jenom polovinu slibů, které byly ve vládním prohlášení. Část jich byla dána tím, nakolik nebyli schopni dobře zorganizovat práci – a to zejména ve Sněmovně. To jsou ty různé hurá akce už z roku 2014 a spor s tehdejší pravicovou opozicí, který opozice vyhrála. Šlo o spor o státní službu, který nám vůbec nemusel spotřebovat celé léto a celý podzim, protože stačilo vyčkat a nechat v platnosti zákon z roku 2002, který jsme měli přijatý ještě před vstupem do Evropské unie. A ten ještě dnes hodnotím jako lepší než ten, který v současné době platí. A navíc pravicová opozice dělala všechny možné obstrukce, jenom aby držela zákon v takové podobě, která by umožnila, aby jejich lidé, kteří tam přišli z vlád ODS, TOP 09 případně Unie svobody a ostatních, zůstali ve funkcích. A to se ukázalo jako velmi bolestivé pro přípravu některých dokumentů, které z vlády chodily buď nekompletní nebo špatně připravené. A pak se jim dělaly komplexní pozměňovací návrhy.

Kdybyste měl obecně oznámkovat končící vládu, jak by dopadla?

Vláda měla v tomto volebním období tři etapy. První byla, když odstraňovala ty nejhorší věci, které způsobila vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. To byla skutečně katastrofa, ať už šlo o policisty, hasiče, záchranáře, zdravotníky nebo učitele. My, jako nejsilnější opoziční strana, jsme byli ve složité pozici, protože i my jsme tehdy ve svém volebním programu voličům nabízeli, že tyto věci odstraníme. Takže jsme vládu podporovali v téměř osmdesáti procentech kroků, které v roce 2014 a začátkem roku 2015 udělala. Museli jsme respektovat, že tato vláda nepředkládala rozpočet z roku 2014, takže jsme se v tomto ohledu zdrželi hlasování. Ale v roce 2015 už jsme se proti rozpočtu postavili a kritizovali ho, protože už mohli udělat zásadní kroky a věci změnit, protože to už byl jejich rozpočet. Přesto skončil v deficitu, i když v menším, než se předpokládalo, a nebyly odstraněny základní problémy. Opět to bylo dáno organizací práce, kterou nezvládali.

Řeknu malý příklad – my jsme představili zákon o zrušení zákona o zákazu vývozu do jaderné elektrárny v Búšehru. Vláda ho předložila o dva roky později. Předložili jsme zákon o občanských průkazech. Nebyl přijat, ale přece jen se začalo pracovat na tom, co bylo jeho cílem – tedy na vytvoření elektronického občanského průkazu. A tak mohu pokračovat dál. Zákon o referendu z dílny KSČM neprošel, pak vláda předložila vlastní, ale nebyla schopna ho dokončit. To je jejich organizace práce, ona má většinu ve Sněmovně. Jejich komunikace s opozicí byla minimální, protože se chvástali, že mají většinu hlasů a že se nemusí nikoho ptát. Ale když začali mluvit o ústavních zákonech, tak byli slepí a hluší k tomu, že musí s někým vyjednávat. V tomhle ohledu to byl jejich vina.

V druhé etapě jsme po nich chtěli nějakou novou organizaci práce, nějaké nové vymezení zahraničně-politických priorit, protože končilo období recese a bylo možné navázat ekonomikou, která bude exportovat všemi směry. Tedy nejen do Unie, ale otevíraly se trhy třeba na východě, ať už jde o Čínskou lidovou republiku, kterou nakonec spíše dirigoval prezident republiky než vláda, ale třeba i o sever Afriky. Tam po tzv. Arabském jaru zůstaly dva stabilní státy, Maroko a Alžír, a my jsme toho nevyužili. Vláda byla pasivní. Nebo oblast jižní Ameriky, jižní Afriky. Některých možností se nakonec musela chopit Poslanecká sněmovna, třeba když jsme otevírali trhy ve střední Asii, to znamená bohaté státy jako Kazachstán, Ázerbájdžán, Uzbekistán a podobně. Tam je o naše výrobky a investice velký zájem, takže by to přineslo vysoce kvalifikovaná pracovní místa pro naše podniky.

Zmínil jste, co všechno vláda nestihla a že špatně organizovala práci. Je ale něco, za co byste vládu pochválil?

O KSČM je známo, že hlasuje ne podle toho, kdo věc předkládá, ale podle toho, co je předkládáno. Myslím si, že například novela exekučního řádu, přestože neprošla ta naše, se podařila. Dostali jsme se do bodu, kdy se zmenšil tlak, který vytvářel chudší lidi, než kteří tady předtím byli a kteří byli stíhánu druhotnou platební neschopností. Tehdy docházelo k likvidaci i funkčních firem. Pořád je to ale věc, o které je třeba debatovat. Dobré byly i některé protikorupční kroky. I když neprošel náš zákon o střetu zájmů, prošel vládní návrh, který je sice rozsahem menší, ale je mnohem přísnější, než předchozí zákon. Nestydíme se říct, že to bylo v pořádku, i my jsme tyto změny podpořili.

Vláda odstranila ty největší vady, které tu byly za sedm let vlády pravice. Pak stagnovala a problém byl ten, že ve třetí etapě nebyla schopna najít žádnou společnou řeč. A to nás v lednu letošního roku – po tom prosincovém fiasku v Poslanecké sněmovně – vedlo k tomu, že jsme navrhli předčasné ukončení volebního období. Oni se nám tedy smáli, ale v dubnu se dostali do situace, kdy už spolu nebyli schopni ani mluvit, natož něco předložit Sněmovně nebo dokončit návrhy, které tam byly. Nakonec to vedlo k vzájemnému obviňování, vydání poslanců k trestnímu stíhání a debatám, zda krade víc premiér nebo vicepremiér. Ten poslední tři čtvrtě rok zhoršil politickou kulturu v České republice.

Vláda také představila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard. Podle toho, co jste již říkal, ale asi spokojeni nejste. Jak byste si ho tedy představovali vy?

Tento rozpočet už nebude schvalovat stávající Sněmovna, ale nový parlament v prosinci. Volby v říjnu jsou problematické právě i z pohledu státního rozpočtu a hrozby rozpočtového provizoria, které svým způsobem znamená zastavení investic. Provozní věci běží normálně, ale investice vůbec, což je velký problém. Někdo možná řekne, že jsme uspořili a máme menší deficit. Ten ale do budoucna může představovat problém, když se neinvestuje.

Já tento rozpočet považuji za špatný, protože není dostatečně motivační. Za prvé nestojí na nových daňových zákonech. Stojí na nových sociálních výdajích a nových výdajích na mzdách, což podporujeme, protože koupěschopná poptávka tvoří něco málo přes třicet procent motoru české ekonomiky. Sedmdesát procent pak tvoří export. Ale protože nedošlo k této změně, je rozpočet deficitní. To po těch čtyřech letech nemuselo být, vláda slibovala, že to tak nebude. Druhá vada spočívá v tom, že není nastaven nový funkční model programů, které by umožňovaly rozvoj jednotlivých segmentů, které stagnují.

Klasický příklad je máslo. Když se před dvěma lety nedohodli prvovýrobci s mlékárnami na výkupní ceně, došlo k dalšímu snížení počtu hovězího skotu. Nyní je nedostatek mléka a z toho plyne i nedostatek másla, které se musí dovážet, což vyvíjí tlak na jeho cenu. Ale to vše přece vláda věděla. My jsme dokonce přestali vyrábět sušené mléko, které jsme exportovali, protože kvalita výrobců nebyla tak vysoká. Ministr zemědělství ale neudělal vůbec nic a teď tady chodí a říká pohádky. Přitom ale musel vědět, že během těch dvou let, kdy se vybijí stavy hovězího dobytka, dojde k nedostatku. A tím pádem že poroste i cena. V tomto ohledu je to velká chyba. Tento program přitom mohli udělat, a mohli jsme se o něj hlásit i v Evropě. My ale máme menší dotace, než mají starší členské země, což je všeobecně známý fakt. Pro naše zemědělce je největší konkurence zemědělec, který bere o sto procent vyšší dotaci, než bere ten český.

Aby mohla KSČM tyto věci změnit, ideální pozice je být ve vládě. To se ale v novodobé historii České republiky vaší straně ještě nepodařilo. Co k tomu podle vás chybí?

Myslím si, že sebereflexe těch, kteří tu uplynulých 27 let vládli. Oni pomlouvají historii KSČM, přestože na historii KSČM nemohou pomlouvat vůbec nic. V tomto ohledu je chyba v sebereflexi obrovská. Místo toho, aby řekli, že chtějí, aby se nějaká věc komplexně řešila, aby byl nalezen široký konsenzus, to nedělají. My konsenzus nabízíme, nikoho nevylučujeme ze spolupráce, pořád tvrdíme, že nezáleží, kdo to předkládá, ale co překládá. A to je podstata naší politiky, Pokud ti ostatní říkají, že nebudou spolupracovat, je to jejich problém a ne náš.

My jsme připraveni spolupracovat s kýmkoliv. A když jsme teď porovnávali volební programy, tak najdeme shodné věci se sociální demokracií, ANO i KDU-ČSL. A najdeme dokonce i shodné body s ODS – například pohled na inkluzi. My ji považujeme za škodlivou, protože tam, kde byla možná, se v minulosti také prováděla. Nyní to je pro školství jen zbytečná byrokracie a zátěž, což situaci jen zhoršuje.

Na těchto věcech jsme ochotni spolupracovat bez apriorních odsudků, že s tím nikdy mluvit nebudeme. KSČM neuzavírá účelové koalice kvůli politikaření. Ale že nejprve hledá programovou koalici, to je samozřejmé. Jsme politická strana, která chce zůstat věrná svým principům a politice, takže nemůžeme zahazovat svoje principy.

Na druhou stranu jste ale podle výroků v médiích koalici s ANO již odmítl...

My koalice uzavíráme zásadně po volbách. Je nepravděpodobné, že by KSČM odhodila své principy a uzavřela koalici jen proto, aby byla ve vládě. Ale já teď nevím, jaký bude výsledek voleb. Nevím, jestli vyhraje ANO, jestli vyhrajeme my, jestli budeme druzí. Po volbách ale jistě budeme ochotni jednat o tom, jak se má sestavit vládní koalice a jak se mají věci v České republice dál rozvíjet. ANO se staví doprava a deklaruje se jako pravicové hnutí. Ti, kteří přišli z ODS, jsou hodně napravo. Ale jiní nejsou v klasické pravicové pozici a nejsou to neoliberálové nebo konzervativci. Ale je to hnutí, se kterým se těžko jedná. Já se s nimi mohu shodnout na některých věcech v sociální oblasti, ale těžko se mohu shodnout s panem Stropnickým v otázce armády a v tom, zda má naše armáda sloužit občanům České republiky nebo jako expediční sbor pro NATO.

My jsme otevřeně řekli, že je nejvyšší čas, aby se Česká republika, když už to Washingtonská smlouva umožňuje, v roce 2019 občanů zeptala, jestli chtějí setrvat v tomto paktu, nebo ne. To smlouva po 20 letech předpokládá. Také jsme to nikdy otevřeně do programu nedávali, i když náš postoj byl docela jasný. Ale tohle je evidentní – my jsme po 20 letech v situaci, kdy máme zhodnotit naše působení ve skupině NATO. A tak ho posuzujeme. A chceme se na to zeptat i občanů. My jsme tam nevstoupili na základě referenda – na rozdíl od Evropské unie. Do NATO jsme byli vtaženi rozhodnutím vlády a parlamentu. A ne všem lidem to vyhovuje

Dostal jsem otázku, jestli nám to neublíží. Odpůrců paktu NATO je v České republice 30 procent. Pak jsou tu nerozhodnutí, kteří říkají spíše ano nebo spíše ne. Diskutuji o tom se svými kolegy v zahraničí a NATO není vnímáno jednobarevně, a to ani v těch původních zemích paktu. My jsme na začátku vicepolárního světa. Bipolární svět se neosvědčil a zanikl po roce 1990. V pořádku, nikdo toho nelituje. Jednopolární svět sotva vznikl a hned zanikl. Je evidentní, že došlo k výměně hegemona. Myslíte si, že Čínská lidová republika bere vážně prohlášení Donalda Trumpa, že ten, kdo bude obchodovat se Severní Koreou, včetně Číny, se dostane na sankční seznam USA?

Čínské banky ale spolupráci přerušily...

Čínské banky si budou dělat, co budou chtít. USA jsou největším dlužníkem Čínské lidové republiky a Čína je největším věřitelem Ameriky. A jestli se Čína rozhodne, že volné dolary pustí na trh, tak hodnota dolaru poklesne takovým tempem, že si to nikdo neumí představit. Ale čínští představitelé také říkají, že jsou zodpovědní za stabilitu světových měn a že pro ně by se vyplatilo zahození těchto dolarů, tedy vlastních aktiv, jen v případě, že by to bylo dražší onen vojenský konflikt. Takže zatím drží dolar v této hodnotě. Takže Američané mohou děkovat čínskému vedení, že dolary ještě platí. Dva a půl bilionu volných dolarů.

Pokud tomu tedy správně rozumím, vaší ideální představou je vyhlášení referenda o setrvání v NATO. Nebojíte se toho, že by se opakovala situace třeba z Velké Británie, kde se hlasovalo o vystoupení z EU? Lidé tam nejprve o něčem hlasovali a až poté zjišťovali, o čem se vlastně hlasovalo. Neměla by tomu teď předcházet nejprve nějaká osvěta?

To samozřejmě ano. Říkám, že by to mělo být v roce 2019, čili na to máme celý rok 2018. My přeci nejsme blázni. Už dlouhou dobu říkáme, že je třeba svolat novou Helsinskou konferenci. Navrhoval jsem místopředsedovi sociální demokracie a ministru zahraničních věcí Zaorálkovi, aby uspořádal v Praze, když jsme byli předsedající země OBSE, konferenci o bezpečnosti a spolupráci. Cílem takové konference by podle KSČM mělo být, aby se všechny evropské země, nejen unijní, zavázaly, že Evropa nebude místem válečných operací.

Myslíme si, že je na to vhodný čas. Nemyslím si, že tady vojenský pakt z poloviny minulého století má nějakou perspektivu. Další zbrojení, výhrůžky a infantilní sdělování ultimát z jedné strany Pacifiku na druhou, tedy mezi Koreou a USA, nepovažuji za vhodné. To sem podle mě opravdu nepatří.

A jak by se tedy měl tento konflikt podle vás řešit?

Diplomatickou cestou. Pánové by si měli uvědomit, že jsou dospělí a že mezi dospělými není běžné, že se jeden vytahuje na druhého a říká mu, že ho zničí. Copak si někdo myslí, že současná společnost by přivítala tak vážný jaderný konflikt? Běžně se říká, že jaderné zbraně jsou prvek odstrašení, nikoliv, že se budou používat ve válečném konfliktu.

Opravdu si myslíte, že je možné, aby mezi Trumpem a Kim Čong-unem probíhala vážná jednání? Po tom, jak po sobě metají výhrůžky a různá ostrá prohlášení? Neměl by třeba mezi ně vstoupit nějaký prostředník?

Už aby ho našli. Bylo by to velmi vhodné.

Vraťme se ještě k referendu o setrvání NATO. Představme si situaci, kdy by k němu v roce 2019 opravdu došlo a Češi by se rozhodli zůstat v alianci. Nežádali byste pak stejné referendum pravidelně každých pár let? S tím jak se neustále mění situace ve světě?

Možnost opakování referenda by měla být součástí zákona. Nemůžeme ho vyhlašovat vždy, když si nevíme rady, nebo když to nevyjde. Musí být stanoveno, jak často se k této otázce můžeme vracet, aby nebyla společnost zatěžována. Součástí ústavního pořádku je kromě samotné Ústavy také Listina základních práv a svobod a ta zajišťuje u přímé demokracie to, aby nebyla zneužívána.

Je ale potřeba vnímat to, že se situace mění a že za rok nebude stejná jako dnes. A kdybychom nereagovali na změněnou situaci, asi bychom byli za hlupáky. O některých otázkách je možné rozhodovat jednou za pět let, o některých jednou za deset let. U nás Ústava platí 25 let, ale debata o tom, jak jednotlivé ústavní instituce fungují, se nevede vůbec. Jsou tady spíše účelové návrhy podle toho, jestli má někdo rád prezidenta nebo Ústavní soud. Ne všechno, co zákonodárci občanům předkládají, se jim také musí líbit. Ale musí to respektovat, to je zákon.

Nemám obavu, že by referendum mělo být zmařeno, protože lidé buď mají pocit bezpečí, nebo ho nemají. A dnes ho nemají. A nemají ho mimo jiné kvůli tomu, že NATO odmítlo Evropské unii, tedy svým členským státům, chránit schengenskou hranici, To já považuji za absolutní selhání tohoto paktu. To je prostě neochota generálů přijmout fakt, že tu jsou jiná bezpečnostní rizika, než si oni v Bruselu nakreslili. A mimo jiné se také podíleli na rozbití severní Afriky jenom pro své zisky. Kdo dnes ví, kolik Francouzi nezaplatili Libyi za dodanou ropu. A kolik nezaplatila Itálie a velký přítel bývalého libyjského vůdce Kaddáfího Berslusconi. Ani Německo nezaplatilo Libyi za ropu. Ale baví se o tom někdo? Jak mohou Libyjci tyto dluhy vymáhat?

NATO by tedy podle vás mělo reagovat nejen při napadení členského státu, ale i ve chvíli, kdy existuje nějaká bezpečnostní hrozba, tedy i teroristická...

Vždyť přeci ta bezpečnostní hrozba je otázka členských států. Samozřejmě tu jsou směšné návrhy pana Junckera, že se posílí Frontex o 1500 lidí. To byl trapas, o tom se vyprávěly vtipy v každé hospodě od Francie až po Řecko. Ale kdyby se daly 3 miliardy euro, aby jednotlivé členské země EU, které jsou také součástí NATO, chránily vnější hranice, tak by to bylo lepší, než dát tři miliardy eur Turecku. Platíme výpalné! To bylo nekompetentní a trapné rozhodnutí. A to naše slavná Evropská komise přijme. Vážně jsou směšní.

Za tuto hrozbu považujete čistě migrační krizi, nebo i terorismus?

Mám na mysli i migrační krizi. Brezinského teorii chaosu říká, že USA jsou ve svých ekonomických i jiných zájmech nejvíce ohroženi Evropou. A porazit Evropu mohou, jen když se ocitne v chaosu. A ten se dá vyvolat.

Takže podle vás současná situace vyhovuje zájmům USA...

Ano, Američanům to velmi vyhovuje. Tento chaos v Evropě a migrační krize. A navíc ve vojenské teorii platí, že dobyté území je jen to, kam vstoupila noha pěšáka. A my tady tyto pěšáky cizí armády vítáme jako migranty.

Myslíte si tedy, že migrační krize může být uměle vyvolána? Nebo Spojené státy využívají toho, že nastala?

Já myslím, že se na tom někteří rádi podílí.

Česká republika bude zřejmě brzy postavena do situace, kdy buď na své území přijme migranty na základě kvót, nebo bude platit pokuty za nepřijaté migranty...

A Evropská komise si bude muset vybrat, jestli zůstaneme v Evropě. Protože jestli tohle budou chtít přijmout znovu, tak tady bude tak velký tlak na to, abychom rozhodli o vystoupení z Evropské unie, že politici budou muset vyhlásit referendum. Buď platí princip volného pohybu osob, anebo neplatí. A pak nemohou platit kvóty. Protože ať budu v jakékoliv funkci, nepřipustím, aby sem někoho na základě kvót přivezli autobusem a já ho dal do detenčního zařízení nebo do věznice, aby mi tady zůstal. Prostě ho z toho autobusu vypustím a on půjde zpátky do Německa nebo Rakouska. Nebudu ho tady držet. Princip volného pohybu osob je základní princip Evropy.

Ať si také uvědomí, že my jsme nikdy nebyli koloniální zemí a nikdy jsme nebrali peníze ze zemí v Africe nebo Asii, jako to měla Anglie, Francie a další státy. A my teď poneseme náklady, protože oni to nezvládají? Myslí si, že jsme padlí na palici? Fakt si myslí, že jsme jako Češi tak pitomí? My jsme to odmítli a budeme to odmítat dál. Copak oni nám pomohli s tím, že tady máme 120 tisíc Ukrajinců? My jsme o něco prosili? O nějaké kvóty? On nám někdo pomáhal, když byla krize a přišli lidé z bývalé Jugoslávie? A taky jich není málo. My jsme ji nevyvolali. Takovou hovadinu po nás ani nemůžou chtít. Buď platí jeden princip, nebo druhý.

Když připomínáte naši pomoc východním zemím, nedá se nezmínit fakt, že když Češi odcházeli do západních zemí, setkali se tam s pomocí a přijetím...

A myslíte si, že to byly miliony lidí?

V případě současné migrační krize jsou to miliony, ale třeba Ukrajinců bylo mnohem méně...

Počkejte, z Ukrajiny odešlo od roku 2014 asi pět milionů lidí. Jestli jste četli průzkum, kde se nejlépe žije, víte, že nejhůř je na tom Ukrajina a Pobaltí. Nejméně milion lidí je za ukrajinskou hranicí v Rusku, nějaká migrace je jen vnitřní, kdy lidé odešli jen z válečné zóny do jiných částí Ukrajiny. Ale zbytek odešel sem – do České republiky, na Slovensko nebo do Polska. Část je v Maďarsku. Ale oni se integrují naprosto běžným způsobem a nepobírají dávky. Oni sem cestují za příbuznými, které tady mají, nebo sem přišli, usadili se tady a začali podnikat. Od státu nic nechtějí. To není migrační vlna, která by znamenala, že tady budeme mít plná azylová zařízení. Dokonce jsme sami z Ukrajiny přivezli Volyňské Čechy. Sám jsem se tam byl podívat, když jich asi 150 přijelo.

Takže pokud dojde na krájení chleba a Česko se bude muset rozhodnout, jestli uprchlíci, nebo pokuta, je podle vás čas na odchod z EU?

Myslím si, že v takovém případě by byl výsledek referenda předem dán. My musíme chránit svoji integritu a svoji suverenitu, i když sdílenou. Ale zejména musíme chránit svoji identitu, protože tu nesdílíme, ta je česká. A jestli si ji chceme uchovat do budoucna, musíme si ji chránit. To ale neznamená, že nebudeme spolupracovat. Svět je globalizovaný, to nikdo nezmění. Ale pokud chceme zůstat tím, kým jsme, musíme se bránit a svou identitu si chránit.

Zmínil jste, že pokud nám sem někdo pošle uprchlíky, budou ihned prchat zpět třeba do Německa. Není to tak dlouho, co právě z Německa přišel nápad na sjednocení všech dávek, čímž by prý odpadla motivace běženců utíkat do západních zemích. Souhlasíte s tím?

To je správná otázka, děkuji za ni. To by totiž znamenalo totální rozvrat společnosti. Dovedete si představit, že někdo, kdo tu neodvedl ani korunu do sociálního systému, by dostal dvojnásobek průměrného důchodu proti člověku, který tu 40 let pracoval? Společnost by se zcela rozvrátila. Lidé by neměli žádný pocit spravedlnosti. Česko je spíše příkladem klidných a diplomatických řešení. I rozpad Československa je příkladem toho, že když dva státy chtějí, jde to udělat bez větších konfliktů. Ale nedovedu si představit, že tohle by lidé přežili. Bez toho, aniž by se mezi sebou začali mydlit. Tento návrh je za hranou toho, co je možné.

Vstupte do diskuze (164)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Lidé míří k volbám ve velkém. Volební účast přesahuje 50 procent

21.10.2017 12:16 Praha - Volební účast ve většině krajů Česka se pohybovala dnes před 11:00 kolem 50 procent. Na…

Protestní volby? Ani náhodou, Češi pořád volí ty samé. A jsou spokojeni.…

21.10.2017 12:08 Aktualizováno Ať už dopadnou víkendové sněmovní volby jakkoli, jedno je jisté předem: nejde o žádnou protestní…

V Opavě se zpozdilo hlasování a zkolabovala členka komise

21.10.2017 12:03 Ostrava - Hned dvakrát dnes bylo narušeno hlasování v jednom z volebních okrsků v Opavě. Nejprve se…

Koho volí Jiří Drahoš? Výsledek voleb očekávám s napětím, přiznal

21.10.2017 11:38 Praha - Kandidát na prezidenta a někdejší šéf Akademie věd ČR Jiří Drahoš přiznal, že vždy volí…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama