"Stížnost pro porušení zákona směřuje v neprospěch všech 11 obžalovaných," uvedla mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.

Délku rozhodování nechtěl mluvčí NS Petr Tomíček odhadovat. Průměr u trestních kauz činí 40 dní. "Znovu ale upozorňuji na to, že každá věc má svá individuální specifika a nelze v žádném případě předjímat, kdy bude rozhodnuto právě o této ministerské stížnosti," uvedl Tomíček.

Středočeský krajský soud uznal Ratha v červenci 2015 vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Odvolací senát pražského vrchního soudu však rozsudek loni v říjnu zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj totiž byly pořízeny nezákonně.

Vrchní soud konkrétně zkritizoval to, že státní zástupci odposlechy dostatečně neodůvodnili. Soudy, které pak sledování podezřelých povolily, podle něj chybovaly v tom, že žádosti dostatečně nepřezkoumaly a pouze převzaly argumenty žalobců. Pelikán s tím nesouhlasí. "Soud tato rozhodnutí vydává v rané fázi trestního řízení, kdy orgány činné v trestním řízení z povahy věci nemohou disponovat všemi důkazy. K jejich vydání proto musí postačovat dostatečně konkrétní indicie, jež v daném případě byly státním zástupcem uplatňovány a soudem řádně hodnoceny," sdělila Schejbalová.

Odvolací senát v usnesení použil zásadu americké právní doktríny takzvaných plodů z otráveného stromu, která řeší používání důkazů získaných v návaznosti na jiný důkaz, jenž byl opatřen nezákonným způsobem. Podle Pelikána však aplikace této teorie nemá oporu v judikatuře Ústavního ani Nejvyššího soudu.

Názory právníků na to, zda může jeho rozhodnutí ovlivnit případné další využití odposlechů v hlavním líčení, se různí. Podle některých bude výrok soudu pouze akademický. Jiní zastávají stanovisko, že pokud by Nejvyšší soud označil odposlechy za zákonné, v dalším řízení by přípustné byly a vrchní soud by byl v tomto ohledu vázán právním názorem Nejvyššího soudu.