O co šlo pučistům a co bude s Erdoganem? Odborník pro EZ o událostech, které pohnuly světem

ROZHOVOR - Neúspěšný pokus o puč v Turecku připomněl, že žijeme v době, kdy je potřeba dbát o svobodu a bezpečnost. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz to zdůraznil diplomat, bezpečnostní analytik a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Tomáš Pojar, MA. Vystudoval v Česku politologii a mezinárodní vztahy a v Izraeli bezpečnostní studia, v minulosti působil v neziskovém sektoru, mj. jako ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, a později jako diplomat. V posledním období byl českým velvyslancem v Izraeli. Ve své funkci prorektora pro zahraniční vztahy se zabývá rozvojem mezinárodních kontaktů akademického i projektového typu.

V pátek v noci se část turecké amády pokusila převzít moc v zemi. Tamní televizní stanice v přímých přenosech informovaly o střelbě a nízkých přeletech vojenských letounů nad městem, v Istanbulu tanky zablokovaly přístup k mezinárodnímu letišti. Vláda po několika hodinách oznámila, že dostala situaci pod kontrolu, podle nejnovějších informací si ale nepokoje vyžádaly 290 mrtvých a více než 1400 zraněných.

Média oteřeně spekulovala o tom, že by za vším mohl stát turecký prezident Recep Tayyp Erdogan, který by se tímto způsobem mohl pokusit uchvátit ještě větší moc a zároveň se zbavit protivníků. Sám turecký prezident z pokusu o puč obvinil muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který momentálně žije v USA. Turecko už požádalo o jeho vydání. To se ale zřejmě nestane.

Co stojí za pokusem o vojenský převrat? Čeho chtěla armáda dosáhnout?

V první řadě musíme hovořit o části armády a nikoli o armádě jako celku. Podstatná část armády se puče nezúčastnila. Lze předpokládat, že kdyby byla armáda jednotná, byli by pučisté úspěšnější. Samotní pučisté měli jistě za cíl sesadit prezidenta Erdogana a oslabit jeho moc. Je otázkou, jestli někteří z nich nakonec ve skutečnosti nenaletěli Erdoganově sofistikované provokaci. Pokud se jednalo o autentické představitele turecké armády, měli jistě za cíl zvrátit pokračující islamizaci země.

Recep Tayyip Erdogan označil za strůjce nezdařeného pokusu o převrat v Turecku muslimského duchovního Fethullaha Gülena. Ten to ale popírá. Proč by to podle Vás Gülen dělal?

Erdogan s Gulenem jsou islamističtí rivalové a nemají se rádi, bojují spolu o vliv a moc. Bez ohledu na to, jestli Gulen za pučem stál, se teď Erdogan pokusí jeho vliv oslabit. Erdoganův protiútok ale zdaleka nebude směřovat jen na stoupence Gulena. Protiútok se zaměří i na veškeré stoupence Ataturkova sekularizovaného státu.

Turecko po puči zvažuje znovuobnovení trestu smrti. Není to náznak, že chce Erdogan upevnit svou pozici?

Erdogan chce upevnit svoji pozici a debata o znovuzavedení trestu smrti je jen okrajovou záležitostí. Chce být považován za novodobého sultána a chce islamizovat sekularizované Turecko založené pře sto lety Ataturkem.

Ohrozily události posledních dní zbytek Evropy?

Připomněly, že žijeme v turbulentní době a že bychom měli daleko více dbát o svoji svobodu a bezpečnost.

Nemůže se nyní pod vlivem posledních událostí Turecko proměnit v diktátorskou zemi? Erdogan přece jen posílil...

Turecko je již dnes autoritativním státem, kde je stále více moc koncentrována do rukou jedné osoby. A Erdogan se i nadále bude snažit o posílení své moci. Je v tom zatím z dlouhodobého hlediska velmi úspěšný.

V Turecku se šíří teorie, že za pučem stojí sám Erdogan. Je to reálné?

Vyloučit to bohužel nelze.

Turecko má svou tajnou službu a relativně přísný režim. To nikdo o chystaném puči nevěděl?

Možná věděl. Zejména s ohledem na fakt, jak rychle se Erdoganovi podařilo dostat situaci zpět pod kontrolu.

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s Recepem Tayyipem Erdoganem odsoudil pokus o vojenský převrat a chce se s tureckým prezidentem sejít. Může to být začátek nového spojenectví?

Putin s Erdoganem si vzájemně imponují stylem svého vládnutí a shodnou na odporu vůči liberálnímu západu. Legitimita moci obou se totiž přinejmenším částečně odvíjí právě od soupeření se Západem. Jejich zájmy v postsovětském prostoru nebo na Blízkém východě jsou naopak nezřídka velmi odlišné a stojí mnohdy přímo proti sobě. Lze očekávat, že se jejich vztahy navrátí do situace před sestřelením ruské stíhačky. Někde spolu budou spolupracovat, jinde na sebe budou pohlížet se značnou nedůvěrou.

Turecko jako vstupní brána do Evropy také na svém území poskytuje prostor milionům migrantů. Může se pokus o převrat promítnout do uprchlické krize?

Vzhledem k faktu, že byl puč neúspěšný a že Erdogan naopak pravděpodobně svoji moc ještě posílí, tak žádnou momentální změnu neočekávám. Ke změně dojde, až si to Erdogan bude přát. Nebo ve chvíli, kdy v Turecku zavládne chaos.

Vstupte do diskuze (2)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

ČR má novou vládu. Babiše bych jmenoval premiérem i podruhé, zopakoval…

13.12.2017 15:49 Aktualizováno Praha - Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě jmenoval jednobarevnou vládu Andreje Babiše …

Okamura chce předčasné volby? Jednání evropského výboru provázely ostré…

13.12.2017 15:44 Praha - Při jednání poslaneckého Výboru pro evropské záležitosti padaly různé názory na nelegální…

Babišova vláda požádá o důvěru 10. ledna. Z Bruselu přišla první gratulace

13.12.2017 15:31 Praha/Brusel - Vláda Andreje Babiše (ANO) požádá ve Sněmovně o důvěru ve středu 10. ledna. Příští…

ŽIVĚ: Zeman jmenoval novou vládu, Babiš a ministři se poklonili u hrobu…

13.12.2017 15:22 Aktualizováno Praha - Prezident Miloš Zeman dnes jmenoval jednobarevnou vládu předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama