S uprchlíky přichází hrozba, musíme přitvrdit, zavírat, vyhošťovat, varuje v rozhovoru pro EZ Tomáš Pojar

ROZHOVOR - Teroristické útoky v Bruselu na konci března znovu rozdmýchaly debaty o tom, jak velká hrozba terorismu Západu hrozí a zda je činěno dost pro to, aby se jim zabránilo. Na otázky související s tímto tématem pro server EuroZprávy.cz odpovídal Tomáš Pojar, diplomat, bezpečnostní analytik a prorektor vysoké školy CEVRO Institut.

Přidejte svůj názor 27 komentářů

Tomáš Pojar, MA. Vystudoval v Česku politologii a mezinárodní vztahy a v Izraeli bezpečnostní studia, v minulosti působil v neziskovém sektoru, mj. jako ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, a později jako diplomat. V posledním období byl českým velvyslancem v Izraeli. Ve své funkci prorektora pro zahraniční vztahy se zabývá rozvojem mezinárodních kontaktů akademického i projektového typu.

Jak by se Evropa měla snažit zabránit dalším útokům, jako byly ty v Paříži a v Bruselu?

Nepodceňováním vlastní bezpečnosti, lepší prací zpravodajských služeb a ostatních bezpečnostních složek. A třeba i nekompromisním vyhošťováním všech, kteří se na terorismu a radikalizaci muslimských komunit podílejí. Chybí nám vůle, lidé i nejmodernější technologie.

Podcenila Belgie situaci v Molenbeeku?

O tom není pochyb. Dobrou zprávou je, že o tom dnes již snad nepochybují ani samotní Belgičané. Otázkou je, jestli budou schopni situaci změnit.

Probíhá v Evropě aktivní boj proti radikalizaci? Pokud ano, jakým způsobem?

Deradikalizace není jednoduchá a neexistuje žádný zaručený recept. Mnoho zemí se snaží, některé však k deradikalizaci stále přistupují z pozice multikulturalismu. Přitom právě multikulturalismus, tedy umožnění existence paralelních společností žijících vedle sebe a nerespektujících většinové normy a zvyklosti, k současné neveselé situaci výrazně přispěl. Stejně tak stále dochází k toleranci ideologů nenávisti z řad mnohých imámů. Neschopnost omezovat, trestat a vyhošťovat extremisty je do očí bijící.

Mělo by podle Vás dojít například k legislativním změnám, které by umožnily tvrdší zásahy proti radikalizovaným lidem?

I současný legislativní rámec umožňuje dělat daleko více, než se ve skutečnosti dělá. Některé úpravy však nutné budou – třeba právě v oblasti vyhošťování osob nebo vyplácení sociálních a jiných dávek. V první řadě je však třeba změnit způsob myšlení, přestat si lakovat situaci na růžovo a mít vůli současný stav skutečně změnit. Realistická analýza situace a nedostatek vůle jsou pro nás daleko větším problémem než legislativa.

Existuje reálná spojitost mezi migranty přicházejícími do Evropy a hrozbou radikalizace?

Samozřejmě. Krátkodobá i dlouhodobá. Ta první spočívá v tom, že se sem prostřednictvím migrační vlny dostávají noví radikalizovaní a velmi motivovaní jedinci. Děje se tak navíc v době, kdy máme obrovský problém s těmi, kteří tu již dnes žijí. Ta dlouhodobá spočívá v hrozbě nezvládnuté a někde díky množství i nezvládnutelné integraci nebo, chcete-li, asimilaci do většinové společnosti. Čím rozsáhlejší a zapouzdřenější budou totiž jednotlivé paralelní přistěhovalecké komunity, tím větší bude i prostor pro radikalizaci. Pravdou je, že skutečných radikálů je vždycky menšina, někdy i výrazná menšina. Stejnou pravdou ale také je, že motivovaná radikální menšina může napáchat obrovské škody a zahýbat celými společnostmi.

Jakým způsobem by měla Evropa bojovat proti tzv. fenoménu „Foreign Fighters"?

Opět neexistuje jednoduché řešení. V první řadě je třeba je nepodceňovat, sledovat a zavírat. Účast v bojích po boku námi uznané teroristické organizace by měla být automaticky trestným činem. Není zároveň třeba litovat, když je někdo v Sýrii, Iráku nebo Libyi zabije. Vzhledem k tomu, že nám, Západní civilizaci, vyhlásili válku, máme je na blízkovýchodních bojištích právo zabíjet i my. Nekompromisně musíme také vyhošťovat ty, kteří se u nás nenarodili. Stejným způsobem máme právo nakládat i s jejich organizátory a pomocníky. Žádný z členů či spolupracovníků teroristických nebo jiných džihádistických organizací nesmí mít právo na azyl nebo na jakoukoli ochranu. Zní to samozřejmě, ale pravidlem to bohužel není.

Které země jsou v současnosti nejvíce ohroženy terorismem a radikalizací?

Dobrým indikátorem je právě počet Foreign Fighters a zejména přepočteme-li jejich množství na počet obyvatel. Hůře než velké země typu Francie nebo Velké Británie je na tom právě například Belgie, Švédsko nebo Dánsko. Ani sousední Rakousko na tom není nejlépe.

Jaké je riziko pro Českou republiku?

Menší než ve vyjmenovaných zemích. To však neznamená, že se u nás nemůže nic stát. Jsme součástí svobodného a bohatého Západního světa a již jen touto definicí jsme z pohledu džihádistických teroristů legitimním cílem. Jejich cílem jsou však i jiné země než ty bohaté a liberální – Rusko, Čína, ale koneckonců i třeba Egypt, Alžírsko nebo Saúdská Arábie. Budeme-li více investovat do vlastní bezpečnosti, vyplatí se nám to. Ale musíme začít konat, nikoli pouze o problému mluvit.

Vstupte do diskuze (27)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Zeman s manželkou byli jediní, kdo ve svém okrsku hlasovali pro SPO

22.10.2017 17:24 Praha - Prezident Miloš Zeman a jeho manželka Ivana byli ve svém volebním okrsku jediní, kdo…

Paroubek pro EZ: Snad už přestanou hloupé a pitomé řeči. Kdyby bylo vedení…

22.10.2017 17:22 Aktualizováno ROZHOVOR - Výsledek sociální demokracie je nejhorší v historii, je to naprostý debakl, říká…

Volby byly pod útokem hackerů. Policie bude šetřit napadení ČSÚ

22.10.2017 17:17 Praha - Včerejší problémy serverů ČSÚ, na kterých byly zveřejňovány výsledky voleb, byly způsobeny…

Vydáme Babiše policii! Piráti ustanovili poslanecký klub. Předsedou bude…

22.10.2017 17:12 Praha - Všech dvaadvacet nově zvolených poslanců České pirátské strany se dnes sešlo na prvním…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější z Domova

reklama
reklama